Venku sněží
konečně po letech na Vánoce
a dětské oči věří,
že všechny příběhy maj' dobré konce
a i dospělí
zase po čase to také tuší,
asi si vzpomněli,
co se patří a sluší.
A padá sníh, za okny padá sníh.
Jen pán od vedle
dál na ulici z okna plive,
ani v pokoji jedle
nevzala mu z úst řeči lživé.
Co je to s ním?
Co musíme s ním ještě zažít?
A kolik lidí musí ještě zostudit
a který další spáchati hřích?
Než mu dojde,
to, co ví každé dítě,
a aspoň na Vánoce
i my dospělí určitě.
Že ve finále,
až se bude účtovati,
po všech našich příbězích
o lidech i soudruzích
pravda a láska zvítězí.
A padá sníh, za okny padá sníh.
Venku sněží
konečně po letech na Vánoce,
tak pane od vedle,
neplivejte po nás více,
a pojďte k nám,
ne, není pozdě na pokání,
ale jestli vám srdce nebije,
osud už s vámi zúčtuje,
osud už s vámi zúčtuje
Už není chuť se s vámi přít,
pro nás teď padá sníh,
za okny padá sníh. |