Budeš-li nožem, vzduchem chci být, budeš-li slovem, dravcem chci být. Tím slovem se tě dotknu, to nejsem už já, tak pročpak teď mluvíš, jsem ozvěna tvá. Budeš-li smíchem, časem chci být, budeš-li světlem, křikem chci být. Tím světlem tě vidím, nevíš však kde, jsi ode mě na krok, ale kudy se jde. Někdo z nás nás opustil, jsme tu stále ze všech sil, je mezi námi skála spíš, jenže tou skálou nevidíš. Budeš-li sluncem, nocí chci být, budeš-li rukou, větrem chci být. Tou rukou na mne saháš, je to mrtvá větev jen, tak jak to můžeš cítit, tak jak noc cítí den. Někdo z nás nás opustil, jsme tu stále ze všech sil, dřív ale skálou uvidíš, než sám svou lásku pochopíš. Á á á á á á .....