Rozkvetly stromy a nadešel čas, rozčesat vlasy a rozeznít hlas. Hlas, co je uvnitř každého z nás. Muž, co má sílu a lásku v očích, ženu jak sokola neochočí. Však ne kažá víla, ví co je síla. A ne každá žena cítí se němá a ne každý muž má v ruce nůž. A dokud si vládnou, jak květniny chřadnou. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora. Jednou se zastaví na rozcestí, zmizí vše za nimi, vpředu štěstí, a nemaje záruku, vezmnou se za ruku. Člověk je láska a láska je bůh, nesnaž se pokořit tenhleteten kruh. Člověk je láska a láska je bůh. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora. Rozkvetly stromy a nadešel čas, létat jak sokol, co je v každém z nás, rozčesat vlasy a rozeznít hlas. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora. Tam, kde tě tvoje dutututu, srdce volá, vejdi a tududutututu, shůry i zdola, sám sobš, tududutututu, jsi pevná hora.