Hlavní obsah

Lana Del Rey proti využívání sexu. Je z toho ale obvinění z rasismu

Právo, Jaroslav Špulák

Lana Del Rey zveřejnila na Instagramu otevřený dopis, ve kterém obvinila některé popové kolegyně z využívání sexu a nahoty k propagaci jejich hudby. Reakce na něj byly velmi bouřlivé, některé až agresivní. Americká zpěvačka se následně rozhodla své postoje více objasnit.

Foto: ČTK/AP

Lana Del Rey si za svými názory stojí.

Článek

Lana Del Rey v současné době pracuje na dalším albu, které má vyjít v září. Předtím, než z něho představila první singl, rozhodla se poukázat na to, že někteří lidé a kritici mají nepochopitelné problémy s jejími texty. Přitom se pustila do obsahu textů svých kolegyň.

„Teď, když Doja Cat, Ariana Grande, Camila Cabello, Cardi B, Kehlani, Nicki Minaj nebo Beyoncé mají na vrcholu žebříčku písničky o tom, že jsou sexy, nenosí oblečení, mají sex a podvádějí, mohu se vůbec vrátit ke zpěvu o milování vlastního těla, o tom, že se cítím krásně či jsem zamilovaná i ve vztahu, který není zdaleka dokonalý, že tancuju pro peníze, nebo o čemkoli podobném bez toho, abych byla ukřižována či osočena z toho, že oslavuju násilí?“ napsala.

„Nejsem feministka,“ doplnila. „Ale ve feminismu by měl existovat prostor i pro ženy, jež vypadají a jednají jako já. Pro typ žen, které když říkají ne, tak muži slyší ano, pro ženy, které jsou nemilosrdně kritizovány za to, že zůstávají autentické, ženy, jimž byly jejich příběhy a hlasy odebrány silnějšími ženami anebo muži, kteří nenávidí ženy.“

Mnozí ji pochválili za odvahu hovořit o citlivých problémech současného popu i světa, ale řada lidí její názor nepřijala a obvinila ji z rasismu a dělení žen na lepší a horší. Obvinění z rasismu byla spojena s tím, že většina Lanou Del Rey jmenovaných zpěvaček má tmavou barvu pleti.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Lana Del Rey v Panenském Týnci v roce 2018.

Spisovatelka a kritička Jamilah Lemieuxová k celé věci napsala: „Nevím, kdo co udělal Laně Del Rey, ale rozhodně to nebyly černé ženy. Holka, jdi zpívat koledy a nech nás na pokoji.“

Novinářka Ashley Reeseová podotkla: „Optika Lany, bílé ženy, která si stěžuje, že jí feminismus nedává prostor, zatímco kritizuje uznávané černé popové umělce, je velice ponižující.“

Se svým názorem se přidal i novinář Michael Blackmon z magazínu Buzzfeed. „Pokud chcete bojovat proti recenzentům, klidně to dělejte. Nesnižujte ale, a to ani neúmyslně, vklad barevných umělců a těch, kteří byli v oboru před vámi. Jinak budete ignorováni,“ konstatoval.

Romantický člověk

Lana Del Rey se rozhodla na kritická slova reagovat. „Zpěvačky, které jsem zmínila, jsou mé oblíbené umělkyně. Ale pokud to chcete vnímat po svém, jděte do toho. Nezmění to fakt, že nemám stejnou příležitost vyjádřit to, co chci, aniž bych byla vystavena kritice. Existuje skupina žen, jejichž hlas nechce nikdo slyšet. To nemá nic společného s barvou kůže,“ napsala.

Prozradila také, že má dlouhodobý problém s novináři a některými kolegy z branže, kteří o ní tvrdí, že oslavuje násilí na ženách.

„Jsem opravdu romantický člověk, jenž zpívá o reálných věcech, které všichni vidíme. Vztahy plné agrese a vykořisťování existují v celém světě. Považuju za trapné, že vzácné situace, ve kterých popisuju svou podřízenou roli ve vztahu, se staly základem pro mé obvinění z odnímání práv ženám,“ dodala.

Majitelka řady ocenění

Lana Del Rey, vlastním jménem Elizabeth Woolridge Grantová, debutovala v roce 2008 minialbem Kill Kill. Poté vydala desku Lana Del Ray a.k.a. Lizzy Grant (2010). Do povědomí veřejnosti se však dostala až v roce 2011 díky hitu Video Games, který se probojoval do Top 10 britského singlového žebříčku. Skladba je součástí její druhé studiové desky Born To Die (2012), díky níž se stala celosvětově respektovanou umělkyní.

Se třetím albem Ultraviolence (2014) dobyla americký žebříček Billboard 200. S následující nahrávkou Honeymoon (2015) se dostala v britské i americké hitparádě na druhé místo a s albem Lust for Life (2017) si v obou žebříčcích opět přisvojila první pozici. Její dosud poslední studiová deska se jmenuje Norman Fucking Rockwell! (2018).

Na kontě má dvě Brit Awards, jednu Q Award a jednu Ivor Novello Award, stejně tak čtyři nominace na Grammy a jednu na Zlatý glóbus.

Reklama

Výběr článků

Načítám