RECENZE: Kurtizány z 25. Avenue ukázali, jak se píší kytarové riffy. Jedenáct let čekání na Honzíkovu cestu se vyplatilo

Kurtizány z 25. Avenue

Honzíkova cesta

Skladby:
Gréta, Tommy, Helmut, Franz, Willy, Viktorka, Fanoušek, Julie, Mirek

9 skladeb / 36 min

Vydavatel: vlastní náklad

Od vydání poslední desky uplynulo dlouhých jedenáct let. Nové album oznámila kapela již v roce 2017, kdy Kurtizány z 25. Avenue zdatně předskakovali Rammstein v pražském Edenu a vydali singl Mirek Dušín. Není se tedy čemu divit, že právě vydané album nazvané Honzíkova cesta patří k nejočekávanějším dílům na české rockové scéně. Kurtizány pořád stojí na kytarách Tomáše Varteckého, ovšem výstupy ostatních členů nijak nestojí v pozadí a zdatně kapelníkovi Varteckému sekundují.

Kurtizány z 25. Avenue předvedli divokou rockovou show v Malostranské besedě

Hned první song Gréta naznačuje, v jakém duchu se odehrává víceméně celé album. Stylově se album pohybuje od nahuštěného tvrdého rocku jako z devadesátých let přes pár téměř pop rockových písní až po jisté metalové okamžiky. V písních se pořád něco děje, jsou plné různých předělů a zvratů. Geniální, perfektně vystavěné a syrové kytarové riffy mnohdy přechází do atmosférických meziher, jako například právě v songu Gréta. Silných okamžiků je na novém albu však mnoho. Vše podtrhává perfektní rytmická složka bubeníka Marka Macháčka a baskytaristy Janíka Ruppricha. Lační hudební fajnkmekři zklamáni určitě nebudou.

Zvuk alba zní pro někoho možná na první poslech velmi syrově a neučesaně, ale je znát, že zvukový mistr Milan Cimfe ze studia Sono, kde kapela nahrávala, si dal jako vždy velmi záležet a všechny písně v celém albu zní neuvěřitelně kompaktně. Kapela se v tomto ohledu určitě posunula velmi dopředu.

Dobře působí i střídání mezi melodickým zpěvem Varteckého a agresivnějším projevem zpěváka Dana Kurze, který album svým řevem možná posunul do tvrdších žánrů. S některými melodickými pasážemi vypomohl jako host i zpěvák Honza Křížek. Jeho angažování bylo rozhodně správným krokem. Názvy písní odkazují na jména smyšlených lidí. Texty jsou většinou zkratkovité, frázovité, většinou přemítající nad životem, některými lidskými vlastnostmi či nad neduhy současné společnosti. U některých písní si význam textu musíme domyslet, nicméně to ovšem neplatí u skladby Franz, kde je slyšet, poněkud překvapivě, dokonce společensko-politický apel.

Za zmínku stojí i přebal a grafika, které navrhnul zpěvák a řvoun v jedné osobě, Dan Kurz. Jedna výtka by se ovšem možná přeci jen našla. Album je zvukově a hudebně tak skvělé, že velmi zamrzí, když konec přijde již po deváté písni. Nicméně pořád platí, že se jedná o skvělé rockové album, které zcela jistě potěší nejen původní fanoušky této legendární kapely. Čekání na nové album se v tomto případě určitě vyplatilo.

Text: Michal Ivanega

Témata: Kurtizány z 25. Avenue, Tomáš Vartecký, Honza Křížek, rock, Honzíkova cesta