Článek
Celý proces začal loni při nahrávání písně Tabák, která byla Nvotové vyrovnáním se s otcovou smrtí a zároveň dárkem ke dvacátému výročí odchodu Jara Filipa.
„Neměli jsme peníze na nahrávání, ale řekla jsem si, že jednu písničku nějak zvládneme. Přišli jsme do studia, kde jsem předtím nahrávala audioknihu Fulmaya, a velmi jsme si sedli se zvukařem Majem Džubákem. Zavolala jsem Tomáše Svobodu, jestli by písničku neprodukoval. A jak jsme nahrávali, spatřila jsem magnetofonový pás Revox. Říkám si: Bože, kdybychom to tak mohli točit na pás. A oni na to, že můžeme,“ odhaluje Nvotová začátek příběhu svého nového alba.
V té době byla kultura utlumena a získání financí na celé album se zdálo nereálné. Nvotová však přišla s nápadem na platformu „kup si písničku“. Zafungovalo to okamžitě a za dva týdny bylo vyděláno. Dokonce vznikl jakýsi pořadník na další skladby do budoucnosti.
„Dalo nám to obrovskou svobodu. Kvůli pandemii nebyly ani koncerty, takže jsme měli na nahrávání naprostý klid. Komponovala jsem ale za pochodu. Neměli jsme ani jednu zkoušku, vše se tvořilo přímo ve studiu,“ přibližuje Nvotová.
Album Ten nabízí deset skladeb a je z něj cítit, že vznikalo s radostí a bez jakéhokoli kalkulu. Hudba občas dostává až filmovou atmosféru a nechává prostor pro představivost. Pomáhá jí také neopakovatelnost analogového záznamu.