Vydáno 05.01.2022 | autor: Hana Bukáčková
V novoroční anketě jsme české muzikanty poprosili, aby se ohlédli za rokem 2021. Jak ho hodnotí a co plánují do budoucna? A jaká píseň, deska nebo koncert se jim líbily v uplynulých dvanácti měsících nejvíce? Ve druhém díle odpovídali Michal Prokop, Kamil Střihavka, Zeller, Jugi z UDG, Inau z Kontroll, Martin Konvička z Blue Uandi, Markéta Tošovská z Lanuga a David Pomahač.
ANKETA | Rok 2021 pohledem hudebníků. Jak ho Michal Prokop, Kamil Střihavka, David Pomahač a další hodnotí a co plánují do budoucna?
Hudebníci odpovídali na následující otázky:
1. Jak hodnotíte z pohledu svých hudebních aktivit rok 2021?
2. Jaká píseň/album/koncert vás v uplynulém roce nejvíce oslovil?
3. Co máte v plánu na rok 2022?
1. Vlastně byl pro mě tenhle rok úspěšný. Dokázali jsme dokončit nové album, vydat ho, natočit k němu krásný klip s Vilmou Cibulkovou, pokřtít ho a docela slušně prodávat, ohlasy publika byly úžasné. A i ty recenzní byly velmi pozitivní. Omladili jsme kapelu, naši dva junioři, tedy Andy Čermák u kláves a Pavel Marcel s kytarou dodali novou energii. Velmi se podařil se další ročník našeho festivalu Krásný ztráty Live ve Všeticích v srpnu, a po dvouleté lockdownové pauze se povedlo konečně uspořádat i náš tradiční vánoční koncert, tentokrát zpátky v Lucerně kde jsem kdysi začínal, i když tentokrát pouze s povoleným tisícihlavým publikem v sále. Ovšem několik dalších stovek diváků ho mohlo sledovat v přímém přenosu na streamu, a to po celém světě. Dostal jsem Zlatou i Platinovou desku za prodej alba Mohlo by to bejt nebe.. a od vaší redakce zvláštní cenu v září na Žebříku v Plzni. Toho všeho si moc a moc vážím. Bohužel ten rok poznamenaly i ztráty, rozhodně nikoli „krásný“. Všeliké překládání a rušení koncertů, nejistota, co bude, jak bude, to zasáhlo nás stejně, jako drtivou většinu kolegů. A v úplném závěru nás navždy opustil Luboš Andršt, který bojoval o život už víc než celý tenhle rok. Vzpomínali jsme na něj v Lucerně společně s jeho bratrancem Petrem Jandou, se kterým jsme si zahráli Lubošovu Noc je můj den. To byl silný zážitek. Ale myslím, že nejsilnějším zážitkem byla pro mne po celý rok důvěra lidí, kteří nám věřili, že ty akce a koncerty budou, že to nevzdáváme, nečekáme, co bude, ale snažíme se pořád něco dělat. Téhle důvěry si moc považuji, důvěra je dnes hodnotou zatraceně vysokou!
Příběh českého hitu: Michal Prokop a Framus Five - Kolej Yesterday
2. Nejvíc mě v tom letošním roce vzalo vystoupení dvou kapel na našem festivalu ve Všeticích. Nejdřív to byli tři mladí muzikanti a fantastičtí zpěváci kteří si říkají Colorful People. Tohle česko-slovenské trio mě ohromilo lavinou různých žánrů, stylů i rytmů, v různých jazycích, skvělá „latina“, byl jsem tak odpíchlej, že jsem je rovnou tam na místě z jeviště pozval jako své hosty na vánoční koncert. No, a v úplném závěru festivalu, už v noci, to byl strhující výkon kapely Terne Čhave, romské funky roztančilo všechny účastníky i v zákulisí, a já byl šťastnej jak blecha, to byl důstojný závěr oslav mých pětasedmdesátin.
3. Je to jednoduché. Přežít, ve zdraví. To je myslím, vzhledem k mému věku a situaci kolem nás zatraceně ambiciózní projekt, ne? Ale samozřejmě, už jsme začali připravovat další ročník Krásných ztrát Live a už se dokonce prodávají vstupenky. Takže si věřme, že to všechno bude ok!
1. Jako většina hudebníků u nás, byť v trochu utlumeném módu, jsem byl vděčný za to, že jsme alespoň v těch letních měsících mohli trochu dýchat a hrát koncerty. Těch negativních věcí kolem bylo už víc než dost, takže zůstanu u strohé odpovědi.
2. Nechci znít, jako “staromilec“, ale dostal mě koncert Pražského výběru v pražských Ledárnách. I po těch letech mě “chlapci“ dostali svou energií a skutečností, že čas tomuhle skvěle hrajícímu rockovému cirkusu neubral na kvalitě a utvrdil jsem se v tom, že jde o nadčasový a neuvěřitelně dobře napsaný bigbít…
3. Plánů mám spousty, ale díky této dost turbulentní době, se v plánování budu raději držet zpátky. Každopádně budu připraven zrealizovat všechny novinky (včetně nových písní) a budu se snažit myslet pozitivně.
1. Tolik sprostejch slov asi ani neznám.
2. Chaos A.D. od Sepultury. Mimochodem, že bychom vystříleli Pražskej hrad nebo aspoň lánskej zámek?
3. Obávám se, že odpověď bude velmi podobná jako u otázky číslo 1! Mimochodem, jestli si někdo myslí, že rok 2022 už bude normálnější, tak není normální.
1. Rok 2021 byl jiný. Hrálo se jen v letní sezóně. Ale na druhou stranu měl skvělou atmosféru. Lidé na koncerty chodili, bavili se a blbnuli. Samozřejmě, že nás mrzí po čtvrté přesunuté Forum Karlín, ale vynahradíme si to s fanoušky v květnu tento rok.
2. V uplynulém roce mě oslovilo album Davida Stypky.
3. Na sklonku roku jsme vydali novou desku Přístav. Lidem se libí, a tak z ní máme radost. Těšíme se na její křest do Fora Karlín, který se uskuteční 26. května. Moc se těšíme na léto, že půjde zase normálně koncertovat. Fanoušci nás uvidí na Hradech a Přehradách a dalších akcích.
1. Pár tracků a pár koncertů s Obřízkem, pár tracků (nevydaných) a dva koncerty se Sladkovolem. Jinak bída.
2. Annet X - Hlavolamy, Isama Zing - Blurry AF, Garagefest.
3. Chtěl bych jet turné! A konečně vydat Sladkovol.
1. Byl to rok proměny, která ještě zdaleka není u konce. Zlomovou událostí je pro mě release debutu Blue Uandi, kterej pro mě otevřel úplně novou fázi vývoje jako umělce a člověka. Taky velká řada koncertů a nominace na Anděla s mojí autorskou hudbou pro Cotatcha Orchestra byly skvělým zadostiučiněním. Prostě neklidnej rok plnej tvorby a potenciálu!
2. Je toho dost, ale cherrypicknu třeba track Luna Llena od Arca. Co se koncertů týče, shoutout to POPMESSE, minulej rok jsem ještě žil v Brně a první ročník tohohle festivalu byl moc příjemnej, uvidíme, koho přivezou příště.
3. V roce 2022 chci tvořit, co to dá a nezapomenout u toho na sebe a svoje blízký.
1. Bylo to velice napínavé, chvílemi hodně smutné… O to víc si člověk mohl uvědomit, jaké štěstí je stát na podiu a jakou hodnotu má osobní kontakt a sdílení živé hudby. Je to nepopsatelný pocit a vděk, když se to povede.
2. Dost dlouho se mě drželo album Mosese Sumney, mám ráda věci od zpěvačky jménem Yebba, Jessie Ware, Liane La Havas, Madison Cunningham. Z českých kupříkladu nová Druhá tráva, Vladimír Mišík a taky cokoliv od Katarzie a poslední deska Dana Bárty. Dost mě taky pobavila debutová sólovka Romana Holéhom no a samozřejmě Bert and Friends či Johannes Benz.
3. Plány jsou velkolepé. Snad půjdou letos zrealizovat. Mimo koncertů máme v plánu vypustit alespoň jeden singl s mou drahou kapelou Lanugo. Dále se v únoru chystám na velký koncert se SOČRem a hudbou skladatele Martina Brunnera a pak mám i svoje tajné plány, ale ty si raději nechám pro sebe, abych je nezakřikla.
1. Vydal jsem letos záznam koncertu v Café V lese, dokončil jsem další desku, natočil jsem vcelku dost rozhovorů pro podcast Na kafe s Davidem Pomahačem. Takže asi dobrý, řekl bych. I když jsem přišel o spoustu koncertů, a tudíž o živobytí, ale přežil jsem. Tak co víc chtít, ne?
2. Alb, která vyšla roku 2021 a zaujala mě, je tolik, že je nejde vyjmenovat všechny. Alespoň tři zmíním - Sleaford Mods, Low, Tricky/Lonely Guest.
3. V příštím roce vydám druhou sólovou desku s názvem Neviditelný u Minority Records produkovanou Martinem Tvrdým. Budu se dál věnovat podcastu Na kafe s Davidem Pomahačem a budu (snad) víc psát a koncertovat.
Text: Hana Bukáčková, Jarda Hudec, foto: Eva Vintrová, Lukáš Knoll, archiv iREPORT
Témata: Michal Prokop, Kamil Střihavka, Zeller, Cocotte Minute, Jugi, UDG, Inau, Martin Konvička, Markéta Tošovská, Lanugo, David Pomahač
