Článek
Napsat písničku o bolestném tématu jistě působí terapeuticky. Má takový efekt i její zveřejnění?
Naštěstí mám od začátku zkušenost jen s pozitivními reakcemi. Dovedu si představit, že pokud by se někdo nepříjemně navezl do něčeho mého osobního, rychle bych se uzavřel. Nikdy se to ale nestalo a spíš vidím, jak se s mými prožitky lidé dokáží ztotožnit.
Když vydám písničku, měl bych být zároveň schopen o ní veřejně mluvit. A pokud sdílení může pomoci, chápu ho trochu jako svou povinnost.
Pocházíte ze Seattlu. Jak vás tamní prostředí ovlivnilo?
Nikdy jsem neopustil severozápad Spojených států, i když jsem se trochu stěhoval po okolí. Jsem adoptovaný a oba moji biologičtí rodiče byli z té oblasti. Moc jsem se toho o nich nikdy nedozvěděl. Rodiče, kteří mě vychovali, se tam přistěhovali z východního pobřeží a za několik let dostali mě. Severozápad je můj domov, jinde bych ani žít nechtěl.
Kromě vás se tam narodil i grunge…
To je pravda. Tamní legendární kapely, jako jsou Nirvana, Soundgarden či Pearl Jam, miluji. Hlavní vliv na mě ale mělo, že se tam díky téhle scéně dařilo nezávislému rádiu. A tak jsem nasával hudbu Rage Against The Machine, The Smashing Pumpkins a řady dalších. Na globální scénu naposledy nejvíc pronikl Macklemore. Pro přehled o tom, co se v Seattlu, doporučuji sledovat vydavatelství SubPop a rádiovou stanici KEXP.
Vaši hudbu mohou lidé slyšet v řadě soundtracků. Je to něco, za čím si cíleně jdete?
Zpočátku, ještě s mou dřívější kapelou Barcelona, to vzniklo zcela bez mého přičinění. Ani mě nenapadlo, že by se naše hudba pro tyto účely hodila. Když ji ale poprvé takto použili, snažil jsem se potom psát tak, aby se i další písničky hodily pro film a televizi.
Samozřejmě jsem zjistil, že to nelze dělat sílou. Časem jsem si ale vybudoval známosti s lidmi, kteří se soundtracky zabývají, což nejspíš zvyšuje mé šance. Vždy jde ale hlavně o to, aby se vaše píseň pro danou scénu perfektně hodila. Snažím se tedy především dělat krásnou hudbu, a když ji někdo použije, mám radost.
V jakém díle se vám vaše písničky obzvlášť líbily?
Na Netflixu je velmi smutný a krásný seriál Maid (Služka). V něm znějí tři mé skladby. Jedna epizoda začíná písničkou Girl, což mě obzvlášť dojalo, protože je to velmi silný příběh o vztahu jedné ženy se svou matkou a dcerou. Navíc je seriál zasazený do oblasti, ve které žiju. O to víc na mě působil.
Vaše probíhající turné se jmenuje Sacred Spaces, stejně jako živé album, které vzniklo v Katedrále svatého Marka v Seattlu. Proč jste ho vydal?
Odehrál jsem tam během lockdownu streamovaný koncert, a to místo na mě zapůsobilo. Katedrály mají krásný zvuk, vždy ale nejsou ideální pro nahrávání. V Katedrále svatého Marka vše dobře sedlo. Nejsem věřící, ale cítil jsem se tam velmi pokorně. Navíc jsem tehdy hrál po dlouhé době. Inspirovalo mě to k turné po krásných místech. Nakonec ale hrajeme i v klasických klubech, protože nám došlo, že tím, co dělá koncerty posvátnými, nejsou jen samotná spirituální místa, ale hlavně lidé, kteří přijdou.
Už jste někdy dřív Česko navštívil?
Zatím ne. Než jsem začal koncertovat mimo Ameriku, jeden přítel, hudební producent, mi říkal, že jakmile pojedu do Evropy, musím hrát v Praze. Věřil, že by se tam má hudba mohla líbit a že se zcela jistě Praha bude líbit mně. Od té doby mi o Česku básnilo mnoho mých přátel. Pro všechny je to, zdá se, oblíbená zastávka turné, tak se těším.
Může se vám hodit na Zboží.cz: