Koncert plný ohlížení

Od ploše znějících bicích a saxofonu s klávesami v doprovodné rytmice a od rockového zvuku období Dire Straits se Mark Knopfler nyní vrací k žánrům navazujícím na tradiční lidovou hudbu. Zvuk ostrovního folku kříží s americkou country a tradiční western music a výsledný tvar brousí spolehlivým, nezměněným, charakteristickým zvukem své kytary.

Bohaté nástrojové obsazení odpovídalo snaze o přirozený zvuk. Piano i hamondky, mandolíny a akustické kytary, flétna s houslemi, akordeon, kontrabas. V jiných skladbách klávesy, doprovodné kytary, baskytara.

Band si Knopfler sestavil vskutku multiinstrumentální. John McCusker s vytříbeným citem pro lyriku skotského folku střídal housle, flétnu a mandolíny. Baskytarista Glenn Worf prezentoval škálu basové linky v až jazzovém sólu hraném na kontrabas. Doprovodnými vokály, nezřídka znějící nádechem country, Marka Knopflera doplňoval Guy Flewtcher, který prošel již posledními sestavami Dire Straits.

Nefrázovat, nekřičet
Komorní scéna odpovídala pojetí hudby, takže se vše obešlo bez jakékoli velkoleposti. Světelné efekty, hojně užívající fialových, oranžových i jen bílých odstínů, ladily s klidnou, intimní, melancholickou atmosférou. Z ní vystupoval jen hvězdičkami posetý horizont a v okrouhlé konstrukci vypjaté plátno s vyobrazením kovové ozvučnice Dobro Guitar.

Nástrojovému parku dominoval červený, proudem světla nasvícený Fender Marka Knopflera, čekající ve stojanu na zahájení koncertu. Ten obstarala skladba Cannibals. Knopfler se však do mikrofonu nijak zvlášť neopřel, zpíval trochu odevzdaně, nepřítomně. Nedá se však mluvit o nezúčastněnosti, hlas modulovala melancholie i procítěnost. Nebál se zbytečně nefrázovat, nekřičet. A stejně tak muzikanti nedemonstrovali decibely, ale v poklidu a s jistotou proplétali rytmy a melodie. Z plného zvuku se propadali až k šepotu.

Skladba Sailing to Philadelphia byla ozvláštněna jemnou flétnou v úvodu a rozzářenými hvězdičkami za scénou. Ani další skladby z Knopflerovy sólové tvorby, jako Hill’s Farmer Blues nebo Speedway at Nazareth, kabát skotské country neměnily. Z aktuální desky Kill to Get Crimson zazněla například The Fish and the Bird.

Lokální hrdina
K Dire Straits se Knopfler vrátil zhruba v půli koncertu dvěma hity, Romeo and Juliet a singlem Sultans of Swing z první desky. Pookřála světla, i Knopfler se zdál být živější, především v závěrečném kytarovém sólu. Dalším ohlédnutím byla Telegraph Road s nádechem progresivního rocku. V této skladbě se střídaly lyrické pasáže s momenty plnými gradace. Telegrafními dráty koncert dospěl k závěru. Následoval přídavek, v němž publikum vřele přijalo dva hity z nejúspěšnější desky Dire Straits s názvem Brothers in Arms - stejnojmennou titulní píseň a So Far Away. Na cestu domů Mark Knopfler obecenstvo vyprovodil instrumentální Going Home, písní z loňského soundracku Local Hero.

Atmosféra, v níž se střídá prostředí skotské pivnice s natolik intimními okamžiky, při kterých ruší i náhlé polohlasné výkřiky z několikatisícového davu v plné koncertní hale, se kdekým opakovat nedá. Snad jen zasněný, zasmušilý či snad jen klidný Mark Knopfler by znovu musel přijet, bez afektu zpívat, se samozřejmostí rozeznívat kytary a přimět tak zase diváky tiše, pozorně naslouchat.

HODNOCENÍ LN ***
Mark Knopfler
11. května, Sportovní hala, Praha