Rozhovor - Existují už víc než šedesát let, ale hvězdami jsou až ve třetím tisíciletí. V úterý vystoupí ve Velkém sále pražské Lucerny legendární gospelová skupina The Blind Boys of Alabama. Na jejich albech najdeme jak gospely a tradicionály, tak písně Toma Waitse, Stevieho Wondera nebo Rolling Stones.
Jejich koncertní vystoupení jsou pověstná skvělou atmosférou, kterou skupina slepých zpěváků s doprovodným bandem dokáže v publiku i na pódiu připravit. Účastníci předloňského pražského festivalu Music In The Park na ně vzpomínají dodnes.
I ze zpěváka Jimmyho Cartera - ročník 1930 je posledním aktivním zakládajících členem - prýštila se silným jižanským přízvukem i dobrá nálada a spokojenost.
Jaké byly začátky The Blind Boys of Alabama? Ve Střední Evropě o nich moc nevíme…
To je dlouhá historie, až to bude nudné, tak mě zastavte… Úplný začátek byl ve škole pro slepé děti v městečku v Alabamě. Přišli jsme tam, když nám všem bylo kolem sedmi. Bylo nás tam hodně a protože nás museli nějak zabavit, někoho napadlo, že bychom mohli společně zpívat. Takže právě tady to tehdy začalo…
| Čtěte také: Staří, slepí - a odzbrojující dědci |
Od té doby uplynulo docela dost času. Ale až do roku 2000 o vás vlastně nikdo moc nevěděl…
To víte, my zpíváme gospely… Blind Boys of Alabama vlastně začali pravidelně vystupovat už v roce 1944. To už je vážně dlouhá doba. A od té doby pořád děláme stejnou hudbu. Všechno kolem nás se měnilo, nejen hudba, ale vůbec celá společnost. Nám se podařilo zůstat celou tu dobu pohromadě a pořád zpíváme se stejnou chutí a silou jako na začátku. Úspěch, jak o něm mluvíte, je jen součást naší cesty…
Proč je vlastně najednou po celém světě tak velký zájem právě o duchovní hudbu a world music, k níž můžeme gospel přiřadit?
Já jen můžu říct, že gospel nikdy nezemře. To se nemůže stát. Gospel to jsou dobré zprávy od Boha. Gospel mluví o Bohu, o Ježíši Kristovi, o křesťanství… Když zpíváte gospely, tak chcete někoho změnit, zachránit ho před peklem. Tahle hudba nemůže jen tak zmizet. Že je v současné době o něco populárnější, na tom nic nemění. My teď zpíváme možná o něco současnější podobu gospelu, ale změna oproti našim začátkům není nijak výrazná.
Infobox
V roce 2001 je viděl Peter na "svém" festivalu WOMAD a záhy přišel kontrakt, sláva a Grammy za čtyři po sobě jdoucí alba. Zpívat ale začali o víc než půl století dřív.
Gospelový sbor Blind Boys Of Alabama vznikl na slepecké škole ve městě Talladega a mezi hlavní postavy patřili tehdy Clarence Fountain, Jimmy Carter a George Scott. Fountain ale nejezdí na turné ze zdravotních důvodů a Scott zemřel v roce 2005. V současné době tvoří sestavu kromě Cartera zpěváci Ben Moore a Bishop Billy Bowers - s instrumentálním doprovodem čtyřčlenné skupiny.
Svůj zpěv prý vždycky brali jako službu Bohu; původně zpívali jen v kostelech, na pohřbech a shromážděních, jejich úspěch byl spíš lokální a spřízněný barvou pleti. Černé publikum bylo i hlavním odbytištěm velké řady jejich nahrávek.
Nejhůř na tom s kariérou byli v 50. letech, už v 80. letech naopak měli úspěch na Broadwayi. Hrají tradiční hudbu i cover verze od Rolling Stones nebo Toma Waitse, sami spolupracují s rockery i popaři (Lou Reed i Phil Collins).
Vaše nejnovější a povedené album Down In New Orleans prý bylo Vaše vůbec první tamní nahrávání ?
To je dobře, že se Vám deska líbí. Nahrávali jsme ho se skvělými muzikanty tam dole v New Orleans, no podle toho se taky jmenuje… V New Orleans je to přece jen trochu jiné, tamní zvuk je úplně odlišný. Nevím, čím to je, ale hodně nás to bavilo - i my máme pocit, že to jedno z našich nejpovedenějších alb.
Jak se změnilo New Orleans po Katrině? Deska ostatně vznikla na podporu "kolébky jazzu" s tamními muzikanty...
Tehdy se tam otevřelo peklo, mluvili jsme s lidmi, kteří byli přímo u toho. Byla to hrůza, ale dnes je tam už docela dobrá atmosféra; všude se staví nové domy a tak dál…
Na Vašich albech je hodně coververzí. Kdo je vybírá? Přicházejí s nimi producenti, nebo Vy sami?
Občas něco přinese producent, ale většinou si je vybíráme sami. Poslední slovo máme určitě my.
Zpíváte písně Toma Waitse, Prince i Rolling Stones. Kdo je Vám nejbližší?
Nejbližší je nám Amazing Grace (směje se)… Ale třeba The Last Time od Rolling Stones je skvělá píseň, tu máme taky rádi. A oni zase mají rádi nás.
Právě Stones ve svých začátcích zpívali písně starých bluesmanů a tradicionály. Po šedesáti letech vy přebíráte jejich písně.
Takový je život hudby. Známe Micka Jaggera osobně, má nás hodně rád a jejich písně jsou skvělé. Dokonce jsme trochu mluvili o společném nahrávání, uvidíme. Zpíváme všechny písně, které se nám líbí. A které nám dělají dobře.
Vydáváte u společnosti Petera Gabriela Real World, která se specializuje na world music a duchovní hudbu celého světa. Jak se v této společnosti cítíte?
Peter Gabriel je veliký člověk. Pro nás je to velká čest, že můžeme být součástí Real World. Je to pro nás velká zkušenost. Velmi dobře se o nás starají, najednou hrajeme v těch největších sálech na světě a jsme daleko známější, než jsme kdy byli. To je určitě právě jeho zásluha. A ostatní umělci, kteří tam vydávají jsou také úžasní. Je dobré být součástí tohoto světa…
Blind Boys zpívají přes šedesát let. Jaké to je po té spoustě let stát na pódiu?
Nás to pořád ohromně baví! Máme sebou mezi skvělé vztahy, máme moc rádi to, co děláme, a hlavně chceme pořád lidem předávat díky naší hudbě energii, předávat poselství gospelu. Zpívání je náš život. Doufám že nám to ještě dlouho vydrží.
Vídáte se se zakládajícím členem Blind Boys Clarencem Fountainem, který s Vámi přestal před časem vystupovat kvůli zdravotním problémům?
Jistě, jsme stále v kontaktu. Clarence se cítí dobře, ale ještě není připraven na dlouhé cestování. Ale snad se to dá brzy do pořádku a alespoň občas si s námi zazpívá.
Kdybyste měl lidem v České republice vzkázat jednu jedinou věc, proč by měli přijít na Vaše vystoupení, která by to byla?
Já bych řekl, že když přijdou na naší show, budou cítit něco, co ještě nikdy nezažili. Přinášíme lidem radost, štěstí, dobrý pocit, mír, lásku… Všechno to, co je pro lidi dobré. Snažíme se lidi zlepšit, dávat jim naději. Právě to je poselství gospelu. Naděje. Protože Bůh je naděje a láska… I vaše. Určitě si to všichni užijeme!
