Praha - Britský zpěvák Patrick Wolf se vrací do žižkovského Paláce Akropolis. V úterý zde naváže na svůj předloňský koncert v rámci série EuroConnections a Praze představí skladby ze své aktuální desky Lupercalia.
Jedna z nejvýraznějších postav současného britského popu zásadně nedělá v hudbě kompromisy a kromě neobvyklých hudebních postupů experimentuje i s albovými formáty nebo způsoby distribuce. Jako předskokana si na své turné veze hudebníka, který si říká ChineseWoman.
Osmadvacetiletý Londýňan nikdy ani na chvíli nepochyboval o tom, že z něho bude popová hvězda. Pozornost na mladého mulitinstrumentalistu strhlo hned první album Lycanthropy z roku 2003, které spojovalo intimní písničkářství s inovativní elektronikou. Písně o dospívání a jeho triumfech, láskách a zklamání představily světu unikátní pěvecký i autorský talent, který do sebe na prahu dospělosti dokázal vstřebat vlivy od PJ Harvey přes Joni Mitchell až po Karlheinze Stockhausena.
Po přelomové třetí desce The Magic Position (2007) se Patrick Wolf podepsal velké nahrávací společnosti, ale místo nejsnazší cesty ke slávě nakonec zvolil nezávislost. Prostřednictvím internetové stránky Bandstocks.com požádal své fanoušky o podporu a nabídl jim ke koupi desku, kterou ještě ani nezačal natáčet.
Experiment se zdařil a Patrick vybral dost peněz na natočení hned dvou alb. Po předloňském opusu The Bachelor vydal letos jeho pokračování Lupercalia nazvané po pohanské oslavě plodnosti.
„Písně o lásce jsou nejobvyklejší téma populární hudby, já jsem k němu chtěl ale přistoupit způsobem, který zatím ještě nikdo nepoužil. Chci být originální - je to jeden z mých největších cílů," prohlásil v rozhovoru k nové desce, která byla znovu vlídně přijata kritikou.
Jak se mohli přesvědčit diváci na jeho fantastické pražské premiéře před dvěma lety, Patrick Wolf naživo se rovná spojení módních excesů s emočně intenzivní hudbou, která nepřipraveného posluchače přimrazí k parketu.
Je vypravěčem příběhů a má jedinečnou schopnost vtáhnout posluchače do vlastního světa plného zvláštních bytostí. Na pódiu střídá housle, ukulele či mandolínu a plně využívá svého bezmála divadelního talentu strhávat na sebe pozornost. Nedá divákům ani na okamžik vydechnout a každou vteřinu přesvědčuje, že patří do dlouhé tradice britských popových excentriků od Kate Bush po Thoma Yorka.
