Rybičky 48 interview: V Las Vegas si nás lidi fotili v domnění, že kolem jedou nějaký americký rockstars

V USA jste natáčeli nový videoklip k písní Američan z Poličan. Jak skladba i klip vznikaly?
Kuba: Píseň vznikla bezprostředně po tom, co jsme věděli, že pojedeme natáčet do USA. Je tedy takovou písni pro nás na míru, Přemýšleli jsme o tom, jaký by to asi bylo dobýt Ameriku. A rovnou jsme si na to vtipně odpovídali, výjimečně střízlivýma očima, a udělali si z toho srandu. Při natáčení jsme zažívali skvělý reakce od lidí. Hodně nás těšilo, jak se všichni zajímali, co točíme, a fandili nám. Nikde se nám nestalo, že by nám řekli: "Tady točit nesmíte".

LIVE: Rybičky 48 dodrželi slib. Do Prahy přivezli nefalšovanou rockovou show

Kdy vás napadlo vyrazit do Ameriky? A čí to byl nápad?
Kuba: Před třemi lety jsem našemu dvornímu kameramanovi Ondřejovi Soukupovi řekl, že do tří let budeme natáčet singl v Americe. A od té doby se pracovalo na tom, abychom tam měli za co jet. 

Kde jste v Americe všude byli a jak se vám tam líbilo?
Ondra: Projeli jsme Kalifornii a hlavně Los Angeles a okolí, Hollywood, Venice Beach, Santa Monicu atd. Z Nevady jsme si pak nemohli nechat ujít Las Vegas a z Arizony Route 66 a Grand Canyon. Nejlepší vzpomínky máme na městečko Kingsman v Arizoně.

Okoř se šťávou čekají oslavy dvaceti let, vystoupí Hana Zagorová, Jelen, Mirai nebo Rybičky 48

Máte nějakou veselou historku z natáčení?
Petr: Právě v Kingsmanu ve Sportman baru jsme se nešťastnou náhodou ocitli na narozeninách místního chlapíka. Když zjistil, že jsme kapela z Český republky, zeptal se, kde jsou Čechy. A pak doběhl vzbudit manželku a dovedl další kamarády. Ráno objevil náš manager v mobilu fotky z večírku a my začali zjišťovat, jak jsme se vlastně měli. První reakce byla, že fotky musíme dát na konec klipu Američan z Poličan. Na cenzuru si nepotrpíme, ale když jsme po vystřízlivění prohlíželi fotky znovu, z asi padesáti prošly tři. Zbytek prodáme za těžký prachy na bizzardporn.com.

Přivedla vás tato cesta k nějakému novému zjištění?
Kuba: Za prvé - cesta potvrdila to, co víme. Že i skoro po šestnácti letech si v kapele skvěle rozumíme a děláme rádi společný věci. Za druhé - Nikdy, ale opravdu nikdy, nepijte něco, čemu místní říkají Irish Death!

Jak vypadal váš den v USA?
Kuba: Přesto, že bylo hodně dní natáčecích a byla to docela dřina, měli jsme i dost volného času. Dělali jsme vše, co nás napadlo. Jezdili jsme i na klasický turistický místa jako Grand Canyon, Hoover Dam, Rout 66, Hollywood a mraky dalších. Kalifornie a Nevada jsou hodně liberální, najdete tam legální obchody s hulením a taky samozřejmě všude spoustu barů. Takže jsme večer sedli do kabrioletu, jako tvrdí rockeři pustili naplno Backstreet Boys a vyrazili na nákupy. Když jsme se takhle projížděli po Las Vegas, fotila si nás spousta lidí v domnění, že kolem jedou nějaký americký rockstars.

A jak vypadá váš den v Česku, když máte hrát?
Petr: Já myslím, že úplně klasicky... Někteří z nás se umyjou, pak se oblíkneme, odstraníme mech ze zubů a před odjezdem obětujeme bohům nejslabšího z nás, abychom si zajistili bezmračný den.

NEUMÍME STÁT NA MÍSTĚ

Máte nějakou speciální přípravu? Vaše show se neustále zvětšuje a s tím i nároky na techniku, myslíte že se to někdy zastaví?
Breny: Letos se u nás mění hlavně to, že na akcích, kde jsme headlinery, většinou jedeme zvučit den předem. Kvůli světlům, technice a pyrotechnice. Já osobně doufám, že se to nezastaví nikdy. Důležitý jsou nápady a jejich realizace. Neumíme stát na místě. Chceme koncerty dělat tak, aby divák odcházel nejen s tím pocitem, že slyšel své oblíbené písničky, ale aby vždy dostal něco navíc.

Kdo vám s tím pomáhá, kdo za tou prací stojí?
Kuba: Mraky lidi... Se show pomáhá náš osvětlovač Mršťa, pyroman Tomáš, zvukař Tomáš Karban a naši technici Lukáš Beneš a Jirka Flekal. Spousta práce se musí udělat ještě dlouho před koncertem, a tak nemůžu zapomenout na našeho manažera Martina a taky prodavače a řidiče Márvina. Všichni jsou naši kamarádi, kteří se za léta praxe dostávají na špičku svého oboru společně s námi. Nejsme jenom kapela. Jsme velkej tým a každý z nás tam má svoji nezanedbatelnou úlohu.

Co nového momentálně připravujete?
Petr: Těch věcí bude hodně. Oproti minulé festivalové sezóně jsme stačili vydat další tři úspěšný singly a těšíme se, až je budeme hrát naživo. Už před lety jsme si řekli, že k nám neodmyslitelně patří rock'n'roll, oheň a Marshally. Prostě chceme pro lidi udělat show, jako by přijela kapela z USA. Makáme na tom, aby fanoušci od nás vždycky dostali maximum možnýho, a neskutečně nás to baví.

Začíná sezóna festivalů, mezi ty první patří každoročně Okoř se šťávou - akce, která letos slaví 20 let. Jak se na ni těšíte? Máte k tomuto místu nějaký vztah?
Ondra: Na festivalu Okoř se šťávou hrajeme už řadu let a vždycky se na něj těšíme. Přestože to není největší fesťák, má neskutečnou atmosféru, která podle mě pramení jak z místa konání, tak z hlavního pořadatele Michala Šenbauera.

Baví vás hraní venku více než koncerty ve vnitřních prostorech?
Breny: To je těžký... Oboje ma svoje pro a proti. Po zimě už se vždy těšíme na léto a na festy, na sluníčko a spousty lidí. A na konci září se zas těšíme do kulturáků a uzavřených prostor, kde je lidí třeba jen tisíc, ale přišli jen na nás, a navíc nestojí za nášlapy čtyři metry od pódia, takže jsme si všichni tak nějak blíž a hraní je osobnější.

Kam vyrazíte v létě na dovolenou? 
Kuba: Léto bude hlavne pracovní, což je boží. Naše práce je totiž především naší zábavou. Letní dovolenou si zase uděláme v lednu někde v Asii.

NA PODZIM DVOJALBUM

Jak to vypadá s novou deskou?
Kuba: S poslední deskou jsme nepospíchali, ale jen kvůli tomu, že jsme v ČR před šesti lety najeli na západní způsob vydávání. To znamená, že se udělá jen nový singl s klipem a za pár měsíců další nový singl s klipem. Až jich bude dostatek, sestavíme z toho desku, výběr toho nejlepšího, a to se stane letos na podzim. V říjnu vyjde deska Best Fuck off 2012-2018, kde budou všechny singly z posledních šesti let, a navíc k tomu bude přiložený druhý album, kam nahrajeme dvanáct nových songů. Půjde o takovou B-side, kde bude mít každý z kapely tři svoje písničky. Nebudeme se vůbec ohlížet na hudební styly. Prostě kdo má co rád. Vyjde tedy rovnou dvojalbum.

Chtěli byste něco vzkazat fanouškům?
Rybičky 48: Samozřejmě. Hlavně bychom za celou kapelu chtěli poděkovat za obrovský zájem, který o nás fanoušci mají, a to je pro nás ta nejlepší zpětná vazba. Protože jen a jen fanoušci dávají tomu, co děláme, opravdový smysl.

Kromě Rybiček 48 vystoupí 2. června na 20. ročníku Okoře se šťávou také Hana Zagorová, Jelen, Mirai, Pekař, Pokáč, Perutě, České srdce, Atmo music, Sabina Křováková a další.

text: Michal Šenbauer, foto: archiv kapely

Témata: Rybičky 48, Okoř se šťávou, Američan z Poličan