Hlavní obsah

RECENZE: Pro písně Adele je důležitý kontext

Právo, Jaroslav Špulák

29. 11. 2021, 11:34

Před deseti lety se v hudebním světě zjevil nový idol, britská zpěvačka Adele. Dívka s nádherným hlasem a nepodbízivými moderními popovými písněmi sestřelila svým druhým albem 21 do té doby kralující dámy a zabrala si v srdcích posluchačů velký prostor. V roce 2015 vydala vřele přijatou desku 25 a letos novinku 30. Číslovky v názvech alb znamenají, ve kterém roce života na nich začala pracovat.

Článek

Adele Laurie Blue Adkinsové, jež na scéně užívá pouze jméno Adele, je třiatřicet let. Na novince tedy pracovala tři roky, v době zvratů ve vlastním životě. Projevovala-li ale na minulém albu v textech i hudbě spíše spokojenost, na novince je to jinak. Deska je to hořká, smutná, osobní a otevřená. Odráží emoce a stavy, které Adele v posledních letech provázely: zklamání, smutek, deprese, ale i pocit nabírání sil a útěchy.

V nedávných rozhovorech mluvila o rozvodu a věcech, které s ním souvisely, i o tom, jak zhubla a jak se do ní pustily některé fanynky, jež to vnímaly jako zradu. Musela se vyrovnávat s psychickými problémy i tlakem na to, aby nahrála dobré písně. Přitom se chtěla věnovat především rodině, synovi Angelovi i manželovi Simonu Koneckému.

Dopadlo to ale jinak. S mužem se rozešla a vrhla se na skládání a nahrávání písní, ověřenou psychoterapii. Přihlásila se singlem Easy On Me, ve kterém žádá o shovívavost a pochopení. Obsahově šlo o dobrý úvod do nového příběhu v její kariéře, po hudební stránce však píseň nepřinesla nic nového, jen klasickou baladu s lehce pompézní náladou, přesně ve zpěvaččině stylu. Album nabízí i zajímavější kousky.

Třeba intimní My Little Love, nejdojemnější moment kolekce. Adele v písni mluví se svým synem Angelem, vysvětluje mu své pocity a otevírá se jeho strachům a úzkostem. V závěrečné jakoby filmové Love Is a Game se skrz představy o lásce obrací ke své duši.

Skvělá je úvodní, jemně jazzová Strangers by Nature, v níž je klávesové pozadí protkáno melodramatickou smyčcovou frází. Oh My God je pak sice dalším zamyšlením nad vztahy, její popová lehkost ale albu sluší.

Adele je zpěvačka s osobitým projevem, odhodláním i bolestí v hlase, jistá ve všech polohách. Nové písně jsou mistrovsky zkomponované i produkované, nepodléhají přitom novým popovým trendům, drží se od hlavní linie trochu dál. Nejsou ale objevné, už vůbec ne v kontextu dosavadní tvorby Adele.

Je také otázka, jakou cenu by měly bez kontextu, ve kterém se zrodily. Příběh, jejž zpěvačka prožívá a sdílí, hraje v její tvorbě výraznou roli. Atmosféra jejích alb koneckonců odpovídá rozpoložení, v němž se v době realizace nacházela.