Vydáno 10.09.2020 | autor: Alena Kaňová
Nina je jednou z nejhranějších rádiových písní Tomáše Kluse. On sám ji na koncertech rád uvádí jako „píseň z doby, kdy byl ještě ženou“. I tato dojemná skladba má svůj příběh. Jaký? Zkusme nahlédnout pod pokličku tvorby Tomáše Kluse.
Nina je postavou dramatu Racek Antona Pavloviče Čechova. Klus tuto hru studoval už jako herec na DAMU. "Coby Trigonin, jímž jsem byl v absolventském představení na DAMU, jsem byl na prknech divadla Disk do děje přímo zatažen a hra i samotný Čechov, jeho mistrovství nabídnout divákovi naprostou volnost, mi učarovali. Postavy, které mě jako Trigorina nejvíce ovlivnily, jsem promítl do příběhů mých čtyř spoluaktérů a písní - Trigorin, Nina, Arkadina a poslední je Treplev," svěřil se zpěvák do knihy Petra Čermáka s názvem Pane Bože, za co?
A tak ve svém albu, jež příznačné jméno Racek, věnoval postavám Čechova hned několik písní. V nich vycházel ze svého vlastního vztahu k nim: "Nemůžu říct, že by to byly přímo hlavní postavy, ale jelikož jsem hrál v Rackovi v absolventském představení DAMU postavu Trigorina, jsou to postavy, se kterými jsem se nejvíce střetával." Racek ho navíc provází téměř celým životem – byla to první kniha, kterou z ruské literatury přečetl, a která ho přivedla k ruské kultuře a literatuře obecně.
Anton Pavlovič Čechov je znám pro své detailní vykreslování postav. A možná i díky Tomáši Klusovi jim jeho čtenáři nyní mohou lépe porozumět. Píseň Nina je koncipována jako dopis Trigorinovi, kterého dívka bezmezně miluje. "Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu..."
Nina se mu v nich svěřuje se svými niternými pocity, obrací se na něj, vyznává se ze své lásky, vyjadřuje své trápení i naději. "Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoli nechci, jsi ve mně uschován..."
Tomáš Klus v jednom z rozhovorů vysvětluje: „Asi nikdy se nedokážu vcítit do role Niny, čili dívky bezmezně milující člověka, který je evidentně trochu lump a trochu ztracenec. Ona ho zřejmě miluje právě proto, že takový je.“
Právě na písni Nina pracoval nejdéle. Chtěl se dle svých slov ubránit patosu a měl velkou snahu neudělat z ní prostý kýč o lásce, i když si je vědom, že i kýče mohou být pěkné a pro posluchače žádané.
Dramatický příběh ruského dramatika ale není jediným důvodem, proč se na album rozhodl zpracovat tyto postavy. „Denně je potkávám, mnohými jsem já sám.“ Právě Čechovova práce s postavami, to jak je dokázal vystihnout a podat, byla základem pro vznik tohoto přelomového alba plného poetické krásy, lyričnosti, pochopení pro "ruskou duši" a vyzrálosti autora.
Text: Alena Kaňová, foto: Iveta Valentová
Témata: Tomáš Klus, Racek, Nina, Anton Pavlovič Čechov