LIVE: Stromboli pod hradem Valečov předvedli nezapomenutelnou show, Anna K. rozezpívala fanoušky v zapadajícím slunci

Stromboli + Anna K.
Valečov
18. 6. 2022

V příjemném prostředí přírodního amfiteátru s vyhlídkou na romantickou zříceninu středověkého hradu, kde jste si kromě výborného plzeňského piva a množství uzenin mohli dát k jídlu chutné bramborové stripsy nebo třeba chleba s domácím sádlem, krátce před osmou večerní spustila své vystoupení zpěvačka Anna K. Společně s kapelou vyběhla na pódium s úsměvem na rtech a na nikom z nich nebyla znát únava z každodenního koncertování. Jak se svěřila v zákulisí, koncertování miluje: „Někdy to je náročné, včera jsme hráli v Ledárnách Braník, dnes tady ve Valečově, a zítra máme dokonce dvoják, dva koncerty v jednom dni, v Českých Budějovicích a Stráži pod Ralskem. Ale hrajeme moc rádi, jen ty přejezdy jsou dost únavné.“

Hodinové vystoupení Anny K bylo plné dobré nálady a bylo zřejmé, že jak zpěvačka s kapelou, tak i návštěvníci se přišli bavit a užívat si krásného letního dne. Již během druhé písničky se místo u zábran před pódiem zaplnilo tancujícími fanoušky a fanynkami, kteří si společně s Annou K prozpěvovali její největší hity, mezi nimiž nechyběly Co mi za to dáš, Nelítám Nízko či Na malou chvíli. K vrcholům jejího vystoupení patřila také písnička Večírek za koncem, kde se projevila i jako velice dobrá hráčka na foukací nástroj Melodica.

Vtipně také komunikovala s publikem a zmínila například, že má v kapele dobrého sportovce: „Náš kytarista Jirka Janouch dnes přijel na koncert na kole, což je z Proseku 70 kilometrů." Jak Jirka v zákulisí po koncertě přiznal, zvládne na kole i více: „Minule jsem jel dokonce 90 kilometrů na koncert a 90 kilometrů zpátky.“ Což zaujalo rozcvičujícího se Michala Pavlíčka, který si před vystoupením Stromboli projížděl na své černé kytaře prstoklady. „A nemáš po takové jízdě na kole na koncert problém s prsty, s hraním na kytaru?“ Na což Jirka Janouch s úsměvem odvětil: „Ne, vůbec, žádný problém.“

V zapadajícím slunci šlo o povedené vystoupení, zpěvačka Anna K s výborně sehranou kapelou v zádech podala působivý výkon, pobíhala po pódiu jako rocková dračice a každou chvíli se snažila publikum rozpohybovat a roztleskat a rozezpívat, což se jí bez problémů dařilo, a její koncert posluchače výborně naladil na hlavní hvězdu večera. 

Stromboli nastoupili na pódium po půl desáté večer v kompletní původní sestavě, tedy kromě hlavních postav kapely kytaristy Michala Pavlíčka a zpěvačky Báry Basikové i s Jirkou Veselým na basu, Klaudou Kryšpínem na bicí a Vendulou Kašpárkovou na klávesy. Chyběl jen Vilém Čok, který občas kapelu na jejich turné doprovází jako host, ale tentokrát mu termín kolidoval s vystoupením jeho kapely By-pass.

Vystoupení začalo titulní písničkou Stromboli a hned od úvodních tónů bylo jasné, o co tady půjde – o hudbu, která není prvoplánová a často tak může být pro běžného mainstreamového posluchače hůře stravitelná, ovšem má všechny atributy výjimečné události: tajemnost, éteričnost a špičkové hudební výkony, oscilující na pomezí virtuozity a geniality. Prvním překvapením byl skvěle vyvážený zvuk, kde všechny nástroje měly přesně své místo, žádný nevyčníval na úkor ostatních, ačkoliv bylo jasné, že hlavní prim zde bude hrát Pavlíčkova kytara.

Všichni také čekali hlavně na jeho výkon a asi se nenašel ani jeden divák či posluchač, který by jeho výkon neocenil. Jeho kytara byla hladivá, kvílivá, melancholická či tvrdě rezonující, přesto ve všech tónech jedinečná. Mohu bez přehánění potvrdit, že Pavlíčkovy kytarové tóny jsou bezpečně rozpoznatelné mezi tisícovkami jiných kytaristů a muzikant s věkem zraje jako víno a jeho hra neztrácí nic na virtuozitě. Zároveň oplývá charakteristickou barvou, která je nezaměnitelná a pro fanoušky tohoto nástroje se často zdá být až nadpozemská.

Druhým výrazným atributem kapely Stromboli je hlas zpěvačky Báry Basikové. Tato výjimečná osobnost znovu ukázala, proč patří mezi naši absolutní pěveckou špičku. Barva jejího hlasu, rozsah a celkový hlasový projev je nenapodobitelný a zcela jedinečný. Od hlubších nakřáplejších, přes křehké, něžné, občas kvílivé a občas pisklavé tóny, až po pronikavý vřískot a téměř operní polohu, znovu a vždy překvapí její jistý výraz a hluboká procítěnost. Nejvíce tyto všechny přednosti ukázala ve skladbě Carmen, která má blízko až k transcendentálnímu zážitku, přesahujícímu mimosmyslové vnímání. Ovšem nadpozemskost jejího hlasu ve spojení s celkovým projevem kapely vytváří neskutečnou a snovou atmosféru téměř ve všech písních, ať jde o ty nejstarší z prvního původního dvojalba Stromboli, jako třeba u skladeb s básnickými texty Christiana Morgensterna Košilela, a hlavně Veliké lalulá, jejíž zvukomalebný text složený z roztodivných jazykolamů si přes svou složitost prozpěvovalo množství fanoušků společně s kapelou, až po anglicky zpívané Sandonorico, Why, Back in the Castle či Abacus či závěrečné metalově hřmotné Ó hory ó hory (v nichž s přehledem zaskočila za autora textu a zpěváka Viléma Čoka) v přídavku.

Ovšem také ostatní členové kapely předvedli své maximální výkony, překvapila hlavně Vendula Kašpárková svým zhruba pětiminutovým samostatným preludiem na klávesy, v němž ukázala málo slyšitelnou klavírní virtuozitu, jež předcházelo jediné písničce z posledního alba kapely Fiat Lux, nazvané Katova pomocnice s uhrančivým textem Vlasty Třešňáka. Přesvědčivé výkony, které citlivě dokreslovaly vyznění kapely, přidali také s jazzovým feelingem hrající Jirka Veselý na basu, a pestrou hrou často za hranicí hratelnosti Klaudius Kryšpín, stejně jako to dokazuje v kapele Pražský výběr, na bicí.

Jedinečnost koncertu Stromboli nebyla dána pouze muzikantským a pěveckým mistrovstvím a dvojitým souzvukem snové nadčasové hudby a snovým prostředím areálu s výhledem na ruiny středového hradu, ale i skutečností, že šlo s největší pravděpodobností o jednu z posledních příležitostí vidět Stromboli naživo. Jak se svěřil v zákulisí Michal Pavlíček, v budoucnu nejspíš kapela naživo vystupovat nebude: „Čas nezastavíš, všichni stárneme a je to pro nás stále únavnější. Já se chci teď více věnovat své sólové desce, která vyjde na podzim, a třeba Jirka Veselý už odmítá v budoucnu hrát vůbec,“ doplnil kytarista. Uvidíme. Věřme, že se v tomto případě naplní známé pořekadlo „nikdy neříkej nikdy“ a že po dokončení turné sopka jménem Stromboli zůstane i nadále činnou, a nikoliv navždy vyhaslou. Po mimořádném koncertním zážitku, jakým vystoupení pod hradem Valečov bezpochyby bylo, by šlo o velikou ztrátu pro celou českou rockovou hudbu.

Text: Aleš Materna, foto: Eva Vintrová
Témata: Stromboli, Bára Basiková, Michal Pavlíček, Anna K., Valečov