Vydáno 23.11.2020 | autor: Roman Jireš
„Zvítězil jsem nad nechutí vynášet kategorické soudy a konstatuji - byl to nejlepší popový koncert mého života,“ rozplýval se Roman Jireš po show Phila Collinse. Ten ze sebe i přes zdravotní potíže vydal při pražském koncertu v roce 2005 maximum.
RETRO: Co to bylo za sedící studené čumáky? Phil Collins působil jako chlápek od vedle a odehrál prvotřídní popový koncert
Nesnáším bubenická sóla, nutné zlo každého třetího koncertu, ale to, co v úvodu svého vystoupení předvedl Phil Collins, nemělo nic do činění se zbytečnou exhibicí. Následně na pódium vtrhlo šestnáct muzikantů a vokalistů, z nichž každý by mohl s přehledem zkusit sólovou kariéru.
Phil Collins potvrdil reunion. Genesis jsou zpět
Možná jsem trochu nekritický, ale ani čtení českých pozdravů z velkých cárů papíru mi v podání plešatého Brita nevadilo. Milým způsobem informoval o svém zdravotním stavu, kvůli kterému byly dva jeho pražské koncerty o měsíc odloženy, a pak už plynulost večera nic nenarušilo. Nacvaknutá Sazka Arena měla více než dvě hodiny možnost sledovat koncert, jakých v těchto zeměpisných šířkách zatím nebylo mnoho.
„Dnes večer uslyšíte spoustu skladeb,“ uvedl bývalý frontman Genesis a jak slíbil, tak splnil. Don’t Lose My Number, One More Night, Can’t Stop Loving You, hit za hitem. Přestože zazněly písně i dvacet let staré, zněly neuvěřitelně svěže. Collins je zkušený entertainer, přesto jsem stejně jako tisíce ostatních velmi rychle uvěřil, že jde o chlapíka bez manýr, ač by na ně měl coby popová ikona i nárok. Jeho image „chlápka od vedle" je vskutku uhrančivá, takže když seběhl z pódia, aby si potřásl s fanoušky v prvních řadách, nepůsobilo to nijak aranžované. Velkoryse dopřával dost prostoru i svým instrumentálním kolegům, a když pak na jevišti sám s mikroportem vystřihl svůj první sólo hit In the Air, při kterém se zase vrátil za bicí, publikum si obtočil kolem bubenické paličky a dočkal se zasloužených ovací.
LIVE: Fenomenální Phil Collins naplnil srdce v pražské O2 areně světlem
Koncert plynul strhujícím tempem a stojící části publika nedal vydechnout i díky změnám nálad. Kapela střídala živočišný sound big bandu s intimními pasážemi, došlo na karnevalový rej světel a pohybu při Dance into the Light nebo veselé předávání pokrývek hlavy během Wear My Hat. A Collins pak neváhal připomenout peckou z 80. let Invisible Touch staré dobré Genesis.
Jedno mi ale vrtá hlavou. Co to bylo v Sazce za studené čumáky, které okupovaly sedačky? Je každého věc, jak takovou show prožívá, ale osamělé ostrůvky nesměle vinících se lidí mezi sedadly působily podivně. Já nechápal, jak někdo může při takovém Easy Love nebo Sussudio zůstat sedět na zadku. Mohli aspoň sem tam zachrastit šperky... My stojící se však bavili královsky.
Text vyšel v časopisu Rock Report 12/2005, znovu ho vydáváme při příležitosti patnácti let od koncertu. Fotografie jsou ilustrační.
Text: Roman Jireš, foto: Tomáš Martinek, Michaela Olexová, Warner Music
Témata: Phil Collins, Genesis, Sazka Arena, Praha
0,00
čtenáři
hlasuj
