Článek
Jistě si oslavu svého výročí představovala jinak, zřejmě to chtěla udělat na koncertech, které měla naplánované na letošní prázdniny. Všechny ale byly kvůli pandemické situaci v zemi a s ní souvisejícími nařízeními vlády zrušeny.
A tak si jedna z nejslavnějších českých skupin dovolila pouze větou zmínit, že už je na světě pětatřicet let. Byť to bylo s osmiletou pauzou v letech 2004 až 2012, dosáhla na rockovou kapelu úctyhodného věku. A David Koller, zpěvák a bubeník formace, se v předvečer koncertu stal šedesátníkem.
Koncert skupiny Lucie měl zvláštní atmosféru.
Pražský set Lucie byl nicméně pozoruhodný i z dalších důvodů. Odehrál se v době, kdy vládní opatření proti šíření koronaviru zapovídají obvyklá konání kulturních akcí. Na Křižíkovu fontánu proto byly vpuštěny pouze dvě tisícovky diváků do dvou od sebe oddělených sektorů, prodávaly se jen lístky k sezení a nápisy u vchodu hlásaly, že uvnitř areálu je třeba mít na ústech roušku.
Pořadatelé, kapela Lucie i diváci si byli vědomi toho, že to na dlouhou dobu mohl být poslední velký koncert v zemi. Ostatně i jeho konání bylo, s ohledem na měnící se podmínky pro venkovní akce, průběžně ohrožováno. Nakonec pořadatelé vymysleli model, který ho umožnil uskutečnit. A férový dovětek, že bude-li přece jen kvůli nějakému dalšímu rychlému rozhodnutí politiků zrušen, diváci dostanou peníze za zakoupené vstupenky zpět.
Michal Dvořák u úplných začátků Lucie nebyl.
A tak to na Křižíkově fontáně byla oslava živé hudby a kultury vůbec. Též svobody, jak to kapela Lucie při skladbě Oheň hlásá, když připomíná, že návrat k nesvobodě by neměl být na pořadu dní. Zněly při tom písničky starší i ty z dva roky starého alba EvoLucie.
„Zazpívejte si s námi, než to zakážou,“ vyzval David Koller přítomné diváky a následující skladbu Chci zas v tobě spát věnoval skladateli a hudebníkovi Oskaru Petrovi, který se v nemocnici zotavuje po operaci.
Robert Kodym připomněl výročí kapely Lucie.
Předtím, než Lucie zahrála Sen, Koller sdělil, že je to vzpomínka na Ivana Krále, jenž tu písničku před lety napsal a jenž letos v únoru zemřel. Drobný déšť, který se na Křižíkovu fontánu snášel, symbolizoval slzy za vynikajícího českého muzikanta, který to světu aspoň trochu ukázal.
Byl to nezapomenutelný koncert. Kromě všech výše uvedených důvodů i proto, že se konal v den, kdy se opět začalo hovořit o nouzovém stavu. Tom stavu, který trochu děsí a hudbě a celé kultuře nemá co nabídnout.
Může se vám hodit na Zboží.cz: