RETRO: S kapelou Kryštof na turné V siločarách - Richard Krajčo měnil barvy a převleky, hráli zahraniční hosté

KRYŠTOF + BRAINSTORM
V SILOČARÁCH TOUR 

Na čtyřech místech Česka jste mohli být svědky dvojkoncertu za cenu jednoho, představujícího reprezentativní vzorek toho, co v kategorii kvalitní pop scéna bývalého východního bloku nabízí. Turné Kryštof opepřené hostováním mezinárodně uznalých Lotyšů Brainstorm se mělo zastavit i na Slovensku, koncerty však vinou tamního promotéra na poslední chvíli odpadly. Ostraváci pochopitelně sáhli po tom nejsilnějším z obou alb Magnetické pole a V siločarách, Brainstorm se soustředili na nahrávky ze své sedmé (!), průlomové desky Online (2001).

Kryštof už staví scénu na Strahově, dva narozeninové koncerty odehraje v polovině září

Kryštof jsme loni viděli hned několikrát, jak v klubech, tak na hromadných akcích (Rock For People, Colours of Ostrava, Rock In Plzeň, Žebřík) je bez diskuse, že jejich souhře intenzivní koncertování velmi prospělo. Kapela po předloňském mediálním nástupu neustrnula ve svém vývoji a na skeptické poznámky o sezónním komerčním záblesku rázně odpověděla 'dvojkou' V siločarách. Prosincové miniturné bylo potvrzením toho, že se kapela umí prodat také koncertně. Mnozí z těch, kdo znají obehrávané singly Lolita, Ženy, Cosmoshop nebo Obchodník s deštěm pouze z rádia, odcházeli z koncertu zjevně překvapeni.

PŘESVĚDČIVÝ KRAJČO

Co nikoho nezaskočí, je fakt, že mezi sedmi muzikanty zcela jasně vyčnívá Richard Krajčo. Jeho pódiové vystupování působí celkem přirozeně, pokud jistou sebestřednost považujete v showbusinessu za předpoklad úspěchu. Kromě hereckých a skladatelských vloh ho sudičky obdařily nepříliš silným, zato příjemným hlasem, který působí sugestivně také naživo. V pódiovém provedení se navíc smazává největší nedostatek debutu Magnetické pole, kterým je stylová a zvuková roztříštěnost.

Kryštof interview: Honba za senzací skončila, po stadionu žádná další meta není

Brainstorm jsou daleko ostřílenější a je až s podivem, co tahle parta z dvoumilionové zemičky, o níž toho víme velmi málo, vlastně dokázala. Nejenže procestovali Evropu v roli předkapely Cranberries, aby se v dubnu zastavili i v Praze, ale na stejném pódiu stáli dokonce s Depeche Mode a jsou jedinou východoevropskou squadrou poslední doby, které věnuje vlivný britský tisk větší pozornost. Před návštěvou naší republiky koncertovala v USA a pak na Ukrajině.

Skupina, která doma vystupuje pod jménem Prata Vetra, má s Kryštofem podobné hlavně to, že je sdružením mladých konzervatoristů a zpěvák Reynard Cowper má stejně jako Krajčo hereckou průpravu (hrál např. ve filmu The Mystery Of The Old Parish House). Jejich společné hraní lze považovat za průlomové, protože žádná z našich kapel dosud neměla příležitost utkat svou šňůru z takto ceněných perel.

VIDEO: Kryštof jásají jako teenageři. Šňůry jsou jejich dosud nejveselejší písní

Začínalo se v Tatranu. Tato hala centru Ostravy nemá zrovna nejlepší akustiku - zvuk sice nebyl vyloženě zlý, ale po absolvování dalších štací se ukázalo, že jinde to znělo daleko lépe. Větším problémem se však ukázala komunikace mezi kapelami. S agentem Lotyšů bylo dávno předem dohodnuto, že Brainstorm budou hrát první, ovšem jejich tour manažerka byla jiného názoru. V Ostravě tedy ještě předskakovali, v dalších městech se ale pořadí obrátilo. Na atmosféru večerů to stejně nakonec nemělo pražádný vliv, protože davy nepřestaly skákat a ječet ani po odchodu svých miláčků - suverénní Brainstorm to prostě nedopustili. Vždy po PoHádkách se křtilo, v Ostravě byli kmotry producent Dušan Neuwerth, zpěvák Priessnitz a host alba Jarda Švejdík a šéf REPORTU Jarda Hudec.

LEPŠÍ NEŽ ANGLICKÉ KYTAROVKY

Skupiny šly docela brzy na kutě, protože je druhý den čekala cesta do Prahy a tam vyprodaná Brumlovka. K triu kmotrů se přidal ještě Libor Lisý z Escape, na kteréžto značce Kryštof vychází. Siločarám popřál co nejlepší prodejnost, s tou však v duchu musí být spokojen, neboť album se stalo platinovým už po šesti týdnech prodeje. 

Richard pak rozmlátil stejně jako v Ostravě kytaru a bylo hotovo! Co se zahraničních hostů týká, slyšel výtečně nazvučenou basu (Gundars Maushevics vystupující jako ostatní členové kapely s poangličteným jménem Peter Scott Jr.) a už po prvních dvou skladbách musel konstatovat, že tihle chlapíci, (o jejichž tvorbě se pozitivně vyjádřili Bob Dylan i Michael Stipe) jsou zajímavější než kdejaké protežované anglické kytarovky. Nebudu raději jmenovat, abych nebyl nařčen, že kdykoliv mohu, rýpnu si do přeceňovaných Oasis.

Suverénní Reynard zpívá a žertuje v angličtině a je zřejmé, že většina přítomných mu rozumí. Ty tam jsou naštěstí doby, kdy tuzemské publikum slyšelo pouze na věty typu "We like beautifu Prague". Stejně jako Krajčo si i lotyšský frontman omotává přítomné dívky kolem prstu, a když v několika písních přesel z hloubek do fistule a v hitu I Feel Like Waterfall zakroutil efektně zadkem, dal bych ruku do ohně za to, že přivodil několik orgasmů.

Nejen těch pár hitovek, ale třeba skladba Happy Day s citlivě dávkovaným a přesto nakažlivým optimismem a mezinárodním refrénem "hop, hop, tra, la la la" dokázala ve dvoutisicovém sále vyvolat nadšení. A když si klávesák Maris Mihelsons alias Mike Minolta vzal ke konci harmoniku a zahrál lotyšskou častušku, bylo to víc než jejich největší šlágr Maybe, který uspěl i na MTV.

BÁSNÍŘ PRO JEDNU SLEČNU

Po dni volna došlo na Plzeň, která bohužel v poslední době nepatří k divácky nejvděčnějším. Pár dní předtím to poznal např. David Koller Band, který musel svůj koncert přesunout z haly Lokomotivy do malého klubu. O Kryštofy tu byl větší zájem, turnikety házenkářské haly prošla rovná tisícovka, šampaňské odšpuntoval další Reporták Jan Petričko. Fanoušci aplaudovali, když jim oznámil, že Kryštof se vrací na místo činu už 14. března jako jedna z hvězd výročních cen Žebřík. Hlavní persona tentokrát kytaru neroztřískala, ale hodila ji do davu.

S každým dalším koncertem působily obě kapely uvolněnějším dojmem. V brněnské hale Vodová na ně bylo zvědavo 1 500 fans. Frontman domácích lezl po světelné konstrukci, měnil převleky a jednu ze závěrečných věcí, Básníř, věnoval "jedné slečně, která tu dnes je". Prahnete-li po informaci poněkud bulvárního charakteru, můžeme prozradit, že šlo o Lucii Vondráčkovou. Manažerky obou skupin a vlastně celý Kryštof si pak zatančili na baltický poprock. Vztahy se utužily, Brainstorm slíbili, že na jaře přijedou za Kryštofem na jeden koncert do Prahy. Zbývá dodat, že ani Brno nebylo ochuzeno o křest, který byl režii Honzy Muchowa (kapele věnoval lžíci na boty, když se do toho tak obula) a Jardy Hudce. Zpěvák podobně jako Plzni vytáhl na plac jednu z dívek, ta však nebyla (na rozdíl od Plzeňanky, která pronesla pohotovou řeč) schopna jediného slova. Ještě autogramiáda, která trvala dobrou hodinu, endešlus.

Vraťme se ještě ke vzácným hostům. Co vlastně víme o Lotyšsku? Kolik z přítomných vědělo, že tam mají prezidentku, zda vstoupí do NATO a je-li jejich hlavním městem Riga, Vilnius nebo Tallin? Spíše si budeme pamatovat, že kromě hokeje tam hrajou docela slušnou muziku.

Setlist: Onane, Prostorová, Obchodník s deštěm, Poletím, Ženy, Střemhlav, Pohádky, Skriň, Moře v hoře, Cosmoshop, Tramvaje, Fantom Ska, Nasavač, Poezie, Lolita, Básníř

text: Roman Jireš, foto Tomáš Martinek

Témata: Kryštof, Brainstorm