Variace na renesanční téma (Láska je jako večernice)
Slavná balada je zhudebněným textem básníka Václava Hraběte. Hrabě původně text psal do zamýšlené divadelní hry Margot, ale její text se údajně ztratil. Z písně se záhy po prvním uvedení stala stálice repertoáru Vladimíra Mišíka a kapely ETC a byla jedním ze symbolů roku 1989. „Text je také jemně rouhavý – ‘zavřete dveře na petlice, zhasněte v domě všechny svíce, a opevněte svoje těla, vy, kterým srdce zkameněla...’ V tom je přeci hodně jinotajů. Všechno je úžasně stylizované, i do té renesance, když se to tak vezme. Je to hvězdná chvíle Vladimíra Mišíka, protože: co po něm zůstane? A co zůstalo po Hraběti? A co napadlo v roce 1989 organizátory listopadové manifestace na Letné? Napadla je právě tahle písnička, a ta tam také zazněla,“ komentoval skladbu historik Jiří Kovařík pro rádio Vltava.
Stříhali dohola malého chlapečka
Báseň stejného jména složil básník Josef Kainar a vyšla v knize Nové mýty (1946), kterou uvozuje. Zhudebněná verze od Vladimíra Mišíka vynechává čtvrtou sloku básně.
Proč ta růže uvadá
Divadlo Semafor bylo v šedesátých letech jednou z velkých inspirací domácí kultury. Dvojice Jiří Šlitr a Jiří Suchý chrlila jednu hitovou píseň za druhou. Po smrti Jiřího Šlitra se Jiří Suchý spojil s Vladimírem Mišíkem a spolu stvořili píseň Proč ta růže uvadá. Vznik písně objasnil v pořadu Kam zmizel ten starý song?: „Josef Kainar umřel, já jsem měl připravený hudební materiál a on (Hynek Žalčík - producent) naznačil, že by třeba pan Suchý napsal nějaký text. Já se divil, říkal jsem: ‚Myslíš, že by pan Suchý pro bigbeat napsal nějakou písničku?’ A on na to: ‚Nech bejt a uvidíš.’ Pak ji přinesl a byla to nádhera...“ Píseň přezpívala i známá česká kapela Lucie. Ze spolupráce Suchý - Mišík vznikla ještě skladba Šero v kavárně. Zde ovšem zaúřadovala cenzura a dílo tak mohlo vyjít až po revoluci.
Jednohubky
„Až jednou půjdeš na jednohubky, nedej na to co o mně říkají...“ Veselý hit Vladimíra Mišíka s přídechem country rozpohybuje snad každého.
Slunečný hrob
Osobnost, jíž lze věřit. Zpěvák Vladimír Mišík slaví sedmdesátiny |
První velký hit Vladimíra Mišíka s kapelou Blue Effect. Skladba vyhrála hlavní cenu na českém beatovém festivalu v roce 1968. Text napsal skladatel Jiří Smetana a píseň původně nesla anglický název Sunny Grave. Slunečný hrob je ale dílem navždy spojeným s totalitním režimem a potažmo nepřímo s upálením Jana Palacha. „Hráli jsme ji asi čtyři nebo pět měsíců. První vydání se hned vyprodalo, takže jsme rychle připravili druhé a těsně se před ním se upálil Jan Palach. Na desce jsme mu ji pak věnovali in memoriam. Podepsal se na ní ortel smrti, protože bolševik jí okamžitě zakázal a nehrála se až do roku 1989,“ sdělil v rozhovoru z roku 2015 kytarista Radim Hladík. „Slunečný hrob byl nápad asi 5 minut, přiznávám, že po poslechu Beatles, ale že to bude taková pecka, to jsem netušil ani omylem,“ vyjádřil se k písni sám Vladimír Mišík. Popularitu Slunečného hrobu pro nové tisíciletí znovu snímek Pelíšky režiséra Jana Hřebejka (1999).
Kuře v hodinkách
Album Kuře v hodinkách skupiny Flamengo je považováno za jednu z nejlepších desek českého rocku. Velkou zásluhu na tom určitě má i básník Josef Kainar, který pro album napsal všechny texty kromě jednoho. Titulní píseň je jedním z největších hitů Vladimíra Mišíka.
Obelisk
Další ze zhudebněných Kainarových textů. Celé album Obelisk je kompilací textů od tohoto básníka. Samotné písně pocházejí i z jiných alb - titulní Obelisk vyšla již na Mišíkově bezejmenném debutu (někdy nazývaném Stříhali dohola malého chlapečka). Na desce s Mišíkem spolupracovali třeba Michal Prokop nebo Eva Olmerová, ale i jejich nahrávky předtím porůznu vycházely jinde.
Gambrinus
Oslavná píseň na pivo známé značky, kterou Mišík nazpíval a nahrál s kapelou ETC. Skladba o tom, že vychlazený Gabrinus přebije vše, se stala hymnou fotbalové ligy stejného jména.
Co ti dám
Píseň s charakteristickou vokální linkou v refrénu je nezaměnitelná.
