RECENZE: Album D.Y.K. Vojty Dyka má mezinárodní rozměr

Vojtěch Dyk

D.Y.K.

Skladby: 
Intro, D.Y.K., If I Lose, Phone Song, Real, Mr. Beat, A Bathroom Break, You Don't Know Who I Am, Here I Am, How Come, Mercedes Intro, Mercedes, A Million Lives (Dedicated To My Love)

13 trax / 44:14 min

Vydavatel: Universal Music

Když se takřka zaškatulkovaný muzikant snaží vymanit ze svojí ulity a tak trochu udělat něco po svém, ne vždycky to dopadne tak, jak by si dotyčný přál. V případě desky D.Y.K., která se objevila jako blesk z čistého nebe, se však s trpělivostí opravdu dostavily všechny růže. Tam, kde by se očekávalo, že projekt selže na otřesné angličtině nebo fádních melodiích, naopak vyniká rozmanitostí, hravostí a hudební profesionalitou.

Hlavní dominantou je však naprosto nulová snaha o zaujetí posluchače na "první dobrou" nebo si násilím vycucat nějaký ten hit z prstu. Z rukopisů skladeb čiší na všechny strany zábava, upřímnost a láska k řemeslu. Celkový poslech pak zapříčiní to, že album baví. S každou další písní se těšíte, co bude dál, a nakonec máte dojem, že to celé skončilo nějak moc rychle.

Dyk si s sebou do Ameriky přivezl svůj humor, ale i vokální talent, který rozvijí ve vysokých polohách jak plným, tak hlavovým tónem. Do nového prostředí zcela jiných muzikantů se adaptoval přirozeně a přispěl jak barvou svého hlasu, tak i svou prací s vokálními melodickými linkami. Do písní, do značné míry navoněných soulem, funky a popem, které šlapou s každým úderem bicích nebo sjezdem "magických" varhan Ondřeje Pivce, se tak jako v případě prvního singlu Mr. Beat může vkrást třeba skvělá muzikálová část. Výsledek je však zásluhou všech článků řetězce, kde se muzikanti z Kennedy Administration s bravurou zhostili svých rolí.  

LIVE: Vojta Dyk a B-Side Band přivezli do Brna originální stage a velkolepou show

PŘESTÁVKA NA TOALETU    

Po první půli alba je posluchači dovoleno "odskočit si" v podobě intra Bathroom Break, kde si Vojtěch po svém brouká se smyčci a člověk tak pocítí stálý hudební vliv jeho klasických, sborových kořenů. Možná právě díky tomu jsou melodie na D.Y.K. neotřelé, dospělé a hudebně zajímavé, a to i v pomalejších písních jako například You Don't Know Who I Am nebo Here I Am, kde prosakují i gospelové vlivy. Upřímnost balad se tak nesladí umělým sladidlem, ale vhodným množstvím kvalitního cukru.

Vojta Dyk si při práci na desce pochvaloval hlavně tvůrčí svobodu. A přesně taková je jeho prvotina. Je svobodným vyjádřením muzikantů té nejvyšší kvality, kteři si v klidném prostředí napsali písně v žánrech, jaké mají nejraději. A nic to nemůže potvrdit víc než jejich virtuozita. Ta vás buď zvedne ze židle nebo položí do klidného emotivního rozjímání. Zahraniční posluchači by horko těžko uhodli, jaké že je ten hlavní zpěvák národnosti. A věřte, že tento mezinárodní punc Dykovi těžko někdo odpáře.

text: Filip Pešta

Témata: Vojta Dyk, Ondřej Pivec, Kennedy Administration