RECENZE: Tomáš Klus svým politickým antibabišovským albem příliš nepřekvapí

Tomáš Klus

ČAUČESKU

Skladby:
Cloumá se masou, Bossovo Palermo (mluvené), Nedá se nic dělat, Nedělej Mafra (mluvené), Chátrám, ZemBiš, Lockdown, Houstone, máme problém (mluvené), O lince, Super topinky (mluvené), Dirigent, Symbol korupce (mluvené), Čaučesku, Čaučesku (mluvené), Život je Bečva

15 skladeb / 28:06 min

 

Vydavatel: Suprahonline

Nové album Tomáše Kluse, které vyšlo zatím pouze digitálně, je po hudební stránce rozhodně zajímavější než jeho monotématické politické zabarvení v textech. Hudebně je mnohem konzistentnější než předchozí Klusův projekt Spolu, přesto opět obsahuje pozoruhodné výlety za hranice běžného písničkářství. Vedle, vzhledem k textům, překvapivě rozverné starší písně s nádechem country Nedá se nic dělat, do novinek větší měrou zapojil i elektroniku (Dirigent), přidal trochu rapu (Lockdown), zajímavé vícehlasy (ČauČesku) a v závěrečném Život je Bečva se k činnosti premiéra Andreje Babiše i prezidenta Miloše Zemana vyjádřil za pomoci lidovky.

ROZHOVOR | Tomáš Klus: Nastal čas na politickou desku. Pro Zemana s Babišem jsem napsal více písniček než pro svoji ženu (1. část)

Klus, který na vzniku nahrávek spolupracoval s hudebním producentem Jiřím Burianem a investigativním novinářem a spisovatelem Jaroslavem Kmentou, svůj cit pro práci s češtinou uplatnil v názvu nahrávky. Jistě, především jde o narážku na premiérovy facebookové promluvy k voličům, ale také to evokuje jméno rumunského komunistického vůdce Nicolae Ceaușesca, který se odmítl zúčastnit vojenského zásahu Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968, odsoudil sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979 a zasloužil se také o to, že Rumunsko bylo jediným členem sovětského bloku, který o rok později odmítl bojkotovat Olympijské hry v Los Angeles. Na druhou stranu se však držel u moci díky armádě a především nevybíravé tajné policii Securitate. Když v prosince 1989 došlo v Rumunsku k revoluci, byl společně se svoji ženou Elenou odsouzen k smrti a zastřelen.

S politikou tančí

Tanec s politikou na albu ČAUČESKU podtrhují i Kmetou mluvené pasáže, jejichž názvy stejně jako jeho knihy Boss Babiš a Rudý Zeman hovoří za vše. Nějak se tam v tom všem bohužel ztratilo nadčasové umění jako takové a chybí více věcí, které budou mít svoji platnost i po letech, jako je třeba povedená píseň Chátrám. Jinak se dozvídáme, že Babiš je šmejd a břídil, nezvládá lockdown, doplatíme na jeho střet zájmů, a že s prezidentem Zemanem to také není žádná výhra. Nic proti názoru a potřebě ventilovat svoji obsesi Babišem a Zemanem, ale od tak talentovaných lidí, jakými Kmenta a Klus rozhodně jsou, bych prostě čekal víc, než zrýmovaný obsah nedělních politických debat a zhudebněný televizní pořad 168 hodin.

Jde mi o jistou kritickou vyváženost, protože jako člověk pohybující se už několik volebních období v kultuře, nemám v této oblasti důvod věřit nikomu napříč politického spektra. Vždyť už mnoho let je v této zemi Ministerstvo kultury něčím, kvůli čemu by se žádná strana, ať se tváří sebekulturněji, nevzdala silového rezortu. Omlouvám se, ale to už opouštím území recenze a směřuju k politickému komentáři. Jenže tohle album také není zrovna velký umělecký, jako spíše předvolební politický počin. Takže toho nechávám a jdu si raději poslechnout Klusovy pecky Pocity nebo Nina, které mě vždy osloví bez ohledu na to, kdo je právě u vlády nebo proti komu je zrovna vedená, ať už oprávněná, nebo neoprávněná kampaň.

Text: Roman Jireš, foto: archiv Tomáše Kluse
Témata: Tomáš Klus, Andrej Babiš, Miloš Zeman, ČAUČESKU