ROZHOVOR | Lenny: Mike Shinoda pojal Lithium strašně zajímavě. Trvalo mi, než jsem si na nový zvuk zvykla

Písničku Lithium jsi napsala v roce 2017, vychází ale až teď. V minulosti jsi přitom říkala, že je lepší singl vydat hned, dokud o něčem nemáš pochyby...
Nebyl správný čas. Poupravila bych si svoje tvrzení, že některé věci potřebují uzrát. Měla jsem jich víc takových, ale u Lithia hrála roli náhoda, osud, setkání s Mikem Shinodou, které se přechýlilo do osobní konverzace a vyústilo až do tohoto projektu.

Mike Shinoda živě produkoval píseň české zpěvačky Lenny

Ty jsi Mikeovi předskakovala na koncertě v roce 2019, na kterém jsi si s ním taky zazpívala. Jak na to vzpomínáš?
Úžasný zážitek. Byla příjemná atmosféra, všichni byli normální, neměli žádné hvězdné manýry, chovali se hezky jak ke mně, tak ke kapele. Užili jsme si to. Až posléze jsem se dozvěděla, že Mike sledoval celé naše vystoupení ze zákulisí. Tam jsme spolu potom postávali a bavili se o muzice. Ptal se mě na plány a směr muziky. Zazněl tam i nápad na budoucí spolupráci.

A jak to pokračovalo?
Napsala jsem mu, že děkuju za příležitost, a že jim držím na zbytek turné palce. Pak byla korona, to změnilo celý chod věcí. Posílala jsem mu materiál v roce 2020 s tím, že měl Mike svoje rozdělané projekty a řekl, ať se mu rozhodně ozvu v roce 2021.

A tak se stalo. Prý jsi mu neposlala jen Lithium, ale balík několika písniček...
Šlo o asi patnáct věcí, z kterých si vybral právě tuto jednu.

Říkal ti, proč? Co ho na písni zaujalo?
Věděl, jak danou věc uchopit. Kdo už písničku slyšel, říká o ní, že je taková linkinparkovská. I já bych řekla, že jo, ale v takové filmové verzi. Zavání soundtrackovým vibem. Linkin Park měli přesně takové období v Minutes to Midnight.

Bylo v balíčku něco, co už jsi stihla vydat?
Z toho, co lidi znají, Overdosed. Na dalších nápadech jsem dělala v posledních měsících s někým jiným. Ale za Lithium jsem ráda, uchopil ho pro mě zajímavým způsobem. Všechno v něm dává smysl. Šlo o osud, hezky se to spojilo.

Mike píseň produkoval živě na Twitchi. Jaké to bylo, sledovat ho?
Překvapilo mě, kolik lidí se na to koukalo. I ti, kteří tomu nerozumějí. Fanoušci mi psali, že vůbec netuší, co tam Mike dělá, ale i tak se dívají. Pro moje hudební kamarády, kapelu, nejbližší team a mě písničku pojal strašně zajímavě. Nějak jsem ji znala a nenapadlo by mě vyndat z ní beat a naopak použít bicí z éry motown. Vtipné bylo, když v jeden moment Mike řekl, že doufá, že ho nebudu proklínat. Trvalo mi, než jsem si na nový zvuk zvykla. Doufala jsem, že se mi písnička začne líbit ne proto, že ji zprodukoval Mike, ale proto, jaká je. A to se stalo.

Jak to bylo s financováním produkce?
Vše šlo přes manažery. Výhodou je, že jsme všichni tři (Lenny, Mike Shinoda, Ondřej Fiedler, pozn. red.) autoři písně a peníze máme schované v autorských právech. Nešlo o spolupráci typu "teď se přeplatí Shinoda", vše se osudově potkalo. Spolupráci navrhnul on a vybral si písničku, která by mu sedla na produkci. Mělo to nenucený průběh.

Jaký máš vlastně vztah k Linkin Park?
Je to jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Vyrostla jsem na Blink-182, Offspring, Sum 41, pak to šlo do sofistikované, ne tak punkové, ale rockovější muziky - Linkin Park. Videoklip k Numb točili v Praze, což bylo úžasný. Je vtipný, že jsem ho nedávno viděla a říkala jsem si, jak je neskutečný, že teď spolupracuji s Mikem a ať mě někdo štípne, abych věděla, jestli je to pravda, nebo jen sen.

Na začátku Lithia slyším zvláštní zvuk, možná praskání dřeva?
Je to déšť. Ale režisér klipu Ondra Kudyn v tom taky slyšel praskání ohně a zobrazil ho i ve vizuálu. Pojal to tak, aby podpořil depresivní atmosféru songu. Ve skutečnosti je v něm ale opravdu déšť. S Ondrou Fiedlerem, který dělal písni předprodukci, jsme zamýšleli, že to bude spíš klasická smutná balada.

Představ nám videoklip...
S Ondrou Kudynem jsme měli podobnou představu. Původně jsem chtěla točit v moři a pod vodou. Nikdy jsme to nedělali a voda hraje v písni taky svou roli. Má to určitou symboliku. Je to očistec, každý to ale pochopí jinak. Pro mě je to partnerská věc. Mnohokrát jsem si představovala disharmonický až toxický vztah, ve kterém je vše špatně a minimálně jeden z partnerů je nešťastný. To zrcadlí v klipu příroda.
Točili jsme na ostrově Gran Canaria. Byla jsem překvapená, že nabízí škálu všeho možného. Hory s pouští jak v Nevadě, duny jako v Dubaji... Nejde o klasický tropický klip jako z Ibizy. Hodně jsme točili během východů či západů slunce, kdy vidíte modré, ohnivé nebo úplně rudé světlo. Myslím, že vizuál se povedl.

Je obsah písně o někom konkrétním?
Ne vždy to musí být z mého života. Píšu pocitově. Paradoxně má na mě vliv i hnusný počasí. Tato písnička vznikla na podzim, do toho depka, déšť... I Ondra v produkci to dubloval zvuky, synťáky. Mike to sice změnil, ale ta message tam je...

K singlu jsi si navrhla vizuál. Jak vypadá?
Ráda se tím zabývám, přemýšlím nad tím. Přijde mi, že s covery se nikdo moc nezabývá, vždy na něj dají fotku a přes ni plácnou název. Já tohle nemám moc ráda. Mělo by to plynout z grafického návrhu, mít nějakou symboliku, nebo se může použít záběr z klipu. Jenže my jsme klip točili až v době, kdy jsem už musela mít odevzdaný návrh. Neměla jsem proto šanci vzít vizuál z klipu, což je škoda. Bylo by to krásné. Cover je vtipný, je tam jenom doslovně napsaný, kdo to složil. Černým písmem na bílém plátně je tam tedy napsáno Lenny a Mike Shinoda.

Proč se písnička vlastně jmenuje Lithium?
Ani nevím. Vypadlo mi z textu. Je to dvojznačný název, i klip je plný kontrastů. Lithium je jako medikament, prvek, nejde o úplně happy název. Zbožňuju Nirvanu a i ona mě inspirovala. Jedna její písnička se totiž taky jmenuje Lithium a má podobný grunge, feeling... Nejde o nic veselého.

Je Lithium předzvěstí nového alba?
Overdosed mělo rockový podtext. Rockovou muziku zbožňuji, ráda ji poslouchám i dělám, protože mě nabíjí energií, ale zároveň jsem holka od piana. Baladám se prostě neubráním. I kdybych dělala metalové album, tak na něm stejně bude pianová balada. Vždycky budu směsicí těchto protipólů. Ráda mísím žánry, ale zároveň jsem ráda, když to má image. Rock je cesta, kterou bych chtěla vyzkoušet. Lithium je příjemná odbočka do směrů, kterým bych se v budoucnu možná chtěla vydat.

Na těle ti za těch pár let, co jsme se neviděly, přibyla nová tetování. Co představují?
Na rameni mám obraz, který kreslil můj praděda. Je to barokní obraz mé prababičky, kterou zbožňoval. Byl písmomalíř, ve své době grafik. Babičce je 93 let, je akční paní, jednou za čas k ní přijdu na návštěvu a ukazuje mi rodinné poklady. Tohoto měla plnou knihu. Chtěla jsem něco rodinného, takovou památku.

Na kotníku máš nějaký nápis...
Je to název akce, která se koná každoročně v Americe. Koná se v zábavním parku, jsou tam strašidelné domy, děsí lidi... Přirostlo mi to k srdci, je to kreativně krásný a chtěla jsem si to zvěčnit.
Obecně se hodně dívám na filmy, inspiruje mě to. Hodně jsem si oblíbila horory, ráda se bojím, i když jsem strašpytel. Ale hrozně mě to baví, vizuálně třeba typu Frankstein, ten look kolem toho.

A dál?
Na boku mám vlnu, z pochopitelných důvodů. Mám nápis od Bring Me The Horizon. Na noze mám úlet ze svých sedmnácti, kdy jsem šla za školu a nechala se potetovat, jako že jsem hrozný rebel.

No vidíš, já myslela, že jsi tenkrát žádné neměla... Říkala jsem ti, že tě inspiroval Marpo.
Ota má strach, že si rodiče budou myslet, že má na mě špatný vliv, nechce, abych jim to neukazovala. Ale když jsem přišla s motivem od pradědy, tak měl táta slzy v očích. Byl to jeho děda, u kterého vyrůstal, když byl mladý, a zbožňoval ho.

Dnes je trendem nosit trička s nápisem NASA, ty jsi ale nedávno opravdu byla na jejich základně. Jak ses tam ocitla?
Byli jsme tam na výletě. Viděli jsme základnu, ze které se reálně startovalo a musím říct, že to mají krasně udělaný. Spousta zajímavostí... Dozvíš se až takový blbosti, jako že astronauti polykají pastu, protože by jinak lítala všude kolem. Je to místo, kam bych se normálně nedostala, ale když už jsme byli na Floridě, byl by hřích se tam nepodívat.

Text: Hana Bukáčková, foto: Ondřej Kudyn, Facebook Lenny
Témata: Lenny, Lithium, Overdosed, Marpo, Mike Shinoda, Linkin Park