ROZHOVOR | Adam Ďurica: Už se na věci dívám jinak

Adame, naposled jsme se viděli před vydáním alba Spolu, což je pět let dozadu. Od té doby se z tebe stal dvojnásobný otec. Promítlo se to do tvé tvorby?
Ano, za posledních pár let jsem toho opravdu hodně stihl. (smích) Promítlo se to podle mě nejen do mé tvorby, ale i do mého života jako takového. Už se na věci dívám jinak. To, co jsem dříve považoval za důležité, je nyní na úplně opačném konci mého hodnotového žebříčku. Protože děti vám opravdu přeházejí hodnoty naopak, ale vlastně pak zjistíte, že takhle je to správné.

Adam Ďurica interview: Mám radost, že stále přibývá víc a víc fanoušků z Česka

Za doby pandemie jsi naběhnul na nový biorytmus. Vstával jsi každý den v pět ráno, aby sis udělal své pracovní věci, a pak ses naplno věnoval svým synům. Stále to držíš? Považuješ to za důležité? A opravdu každý den píšeš hudbu?
To období trvalo dost dlouho, ale musím se přiznat, že teď mám zase úplně jiný biorytmus. (smích) Celé to vyplynulo z toho, že jsem při péči o moji rodinu, kterou dělám s největší láskou, přestával mít čas na seberealizaci. A přirozeně jsem ho hledal tehdy, kdy bych měl klid. A vycházelo mi to tak, že to bude velmi pozdě v noci, když už moji synové spí, nebo velmi brzy ráno, když stále ještě nejsou vzhůru. Moc jsem si zamiloval letní východy slunce. To byl moment, který mě dokázal neskutečně nabít energií a zdržel jsem se v tomto módu asi tři čtvrtě roku. Ano, bylo to pro mě velmi inspirativní, napsal jsem spoustu hudby, která se také dostala na moje nové album. Bylo to tedy pro mě opravdu zajímavé období.

Bratr Michal dělá taky do hudby, vlastně tě k ní přivedl. Spolupracovali jste v poslední době spolu? Prý ti zvučí koncerty a dělá mastering. Je tomu tak?
Ano, on je velmi moudrý a chytrý člověk. Už od malička, když jsme spolu začínali, byl technický typ, který uměl opravit každý reprák, každý efekt a rozuměl všem mixpultům a zvuku. Čili tomu všemu, čemu stále ani dnes nerozumím. (smích) A proto jsem velmi rád, že i dnes je v něm stále ta láska k hudbě a že si rád udělá čas na to, aby mi udělal technický backround na mých koncertech nebo pro mé nahrávky i přesto, že je to velmi úspěšný spolumajitel a lídr firmy, kterou založil.

Od loňska máš novou doprovodnou kapelu. Vzal jsi rok 2020 jako restart?
Dá se říci, že ano, protože když jsme nehráli, měl jsem velmi mnoho času na přemýšlení a na uvědomění si mnoha věcí. A i když jsem měl výbornou kapelu, tak pro mě bylo velmi důležité dostat nový impuls a novou energii do mých live vystoupení. A to jinak než s novými lidmi udělat nelze. Toto rozhodnutí se nedělá lehce, ale změna je život.

Změna se otiskla i do nového alba. To má jiný zvuk, skladby jinou povahu, obsahově ale zůstává stejné o lásce a vztazích. Je to proto, že se chceš posouvat a nepřešlapovat na jednom místě? Nechceš se opakovat?
Je to hlavně proto, že každé album, které jsem vydával, odráží jiné období mého života. Do života mi přišlo hodně nových vjemů a ty mě ovlivňují. A jelikož se kvůli tomu měním i já, mění se i moje hudba. Hlavně se musím bavit já při tom, když ty nahrávky dělám, a potom se mohou i dobře poslouchat mým fanouškům. To je princip. Prostě mě to musí bavit!

Adam Ďurica interview: Člověk může být populární, ale potřebuje mít i respekt v branži

Prohlásil jsi: "V hudbě musím postihnout co nejvíce. Jednoduše cítím, jako by mi bylo něco upřeno a musím to dohnat. To je mé nastavení, možná ne každý to pochopí." Je toho hodně, co máš na srdci? Nebo chceš dohnat trendy?
Tyto pocity samozřejmě souvisí i s touto dobou, kdy jsem moc dlouho nemohl dělat to, co miluji a to, co je esencí mého života. A cítil jsem, že to chci nějakým způsobem dohnat. Jsem velmi vděčný za letošní rok, kdy se nám podařilo i zahrát několik skvělých koncertů jak na Slovensku, tak v Čechách.

Hudba je pro tebe časostroj. Vždy se ti vybaví, kdy a kde jsi složil danou píseň. V jakém (životním) období vznikalo album?
Je tomu tak! Jsem přesvědčen o tom, že nic na světě není tak silné jako umění a hudba, protože při ní umíte svou mysl vrátit na místa v době, kdy jste poprvé slyšeli danou skladbu, a to je opravdu silná záležitost. Toto album vznikalo v těchto zvláštních koronových časech, kdy nikdo nevěděl, co nás čeká a mnohdy i kvůli pandemii bylo mé nahrávání přerušeno a opravdu ztíženo. Ale přesto jsem celou dobu cítil, že to má význam a že se vyplatí zabojovat za toto album. A opravdu se to vyplatilo, protože s výsledkem jsem opravdu velmi spokojen!

Tvoje mamka je výtvarnice, neznám ale její tvorbu. Vizuál alba je abstraktní malbou. Je to její práce? A co to znamená?
Ano, moje máma je moje spřízněná umělecká duše. Ale její tvorba je úplně jiná než to, co je na obalu mého alba. Tuto malbu namaloval jeden z mých producentů Matej Turcer. A ten obraz má takový svůj krátký příběh. Když jsem přemýšlel, jak by měl vypadat obal mého alba, Maťovi ve studiu prasklo okno a vypadlo z rámu. Bylo to při dokončování alba. A jediná věc, co byla dost velká, aby to okno zakryla, byl tento obraz. No a tehdy mi to celé docvaklo. Že tohle je ten obraz, který perfektně vystihuje název alba!

Na albu se podílelo několik textařů ​​a producentů. Odklonil ses od spolupráce s textařem Vladimírem Krausem. Kdo byl klíčový? Byla to Adriana Pusztová?
Vlado Kraus je nejvýraznější textař posledních třiceti let u nás. Jsem rád, že s ním spolupracuji již několik let a nadále budu. Ale na tomto albu je zatím nejvíc textařů, ​​díky kterým získal rozmanitou lyriku a nová témata. Já sám jsem dokonce napsal text k singlu Naše hriechy, který zpívám s Emmou Drobnou. Já jsem s výsledkem velmi spokojen, a proto každý jeden textař byl velmi klíčový pro výslednou podobu alba. Každý přispěl svým důležitým kouskem do mozaiky.

Prý ti hodně lidí posílá texty na Facebook a Adriana byla první z neznámých, se kterou ses následně rozhodl spolupracovat. Čím tě tak dostala?
Je to tak, dostávám hodně textů, i když jen málo z nich má pro mě tu sílu. Je to velmi individuální, co kdo považuje za dobrý text. Pro mě na první čtení měly Adrianiné texty vždy pointu a atmosféru. A mají je pro mě i dosud. Jsem velmi rád, že jsme se takhle našli a můžeme spolu vytvářet krásné písně.

Adam Ďurica interview: České publikum je otevřené nové hudbě

Prý ti pomohla i s albem pro Karmen Pál-Baláž, pro které jsi dělal hudbu a produkoval?
Když jsem přijal nabídku udělat pro Karmen album, bylo pro mě klíčové, aby zpívala texty, které psala žena pro ženu. A tehdy se někde zjevil mail od Adi a ty texty byly opravdu skvělé. Přišla v pravý čas jako Anjel. Asi to tak mělo být.

Sám produkuješ, proč ale využíváš práci jiných pro sebe?
Protože potřebuji i já nové vlivy a chci, aby mé nahrávky zněly jinak, než když je dělám jen já. Můj rukopis tam vždy zůstane, ale někdy je dobré nechat se ovlivnit. Zatím mě to takhle baví.

Proč se po tolika letech nevrhneš na psaní svých textů? Nemrzí tě to, že zpíváš „něčí“ texty?
Je dobré, když autor hudby je i autorem textu. Ale velmi důležité je, aby texty byly uvěřitelné, když je posloucháme od interpreta. Aby se s nimi propojil. Já jsem ale víc doma v té hudbě, a i když si texty pečlivě vybírám a sem tam do nich i zasáhnu, sám napíšu text jen jednou za čas. Doposud byl na každém mém albu i jeden můj. Nyní jsem na aktuální desku napsal dokonce titulní singl Naše hriechy, co považuji za neuvěřitelné. (smích)

Album otevírá duet s Emmou Drobnou, která prakticky nezpívá ve slovenštině. Jak ke spolupráci došlo? Píseň je o vztazích, ale když to obrátím k hudbě. Máš nějaké hudební hříchy? Byl jsi nevěrný svým hudebním snům?
Od začátku, když jsem psal text, jsem věděl, že tento song je o dvou lidech a musí to být duet. Cítil jsem silnou atmosféru a Emma se mi tam perfektně hodila. Neměl jsem ani nikoho jiného, pokud by to Emma nevzala, nebyl by to duet a skladba by nikdy nevznikla. Ale jsem rád, že řekla hned ano, protože do skladby perfektně zapadla. Co se týče hudební nevěry, mám pocit, že jsem nic takového ne napáchal - tedy zatím. (smích)

Když jsme u těch duetů. Nazpíval jsi s Katarínou Knechtovou song Takí sme, který vyšel vloni na jejím albu. Nechtěl jsi jí oplatit spolupráci?
Katku si jako kolegyni velmi vážím, protože už léta dokazuje, že patří k tomu nejlepšímu, co u nás máme a je skvělá hudebnice, zpěvačka, i autorka svých písní. To pozvání od ní mě velmi potěšilo a velmi rád jsem přijal hostování na takové krásné skladbě. Vůbec se nebráním opětovné spolupráci s Katkou.

Co duet s Karmen? Všimla jsem si, že jsi jí hostoval v písni Anjel, ale ne v jejím oficiálním vydání.
Ano, Karmen jsem podpořil při prezentování skladeb, které jsem pro ni napsal a dělalo se mi s ní opravdu velmi dobře. To, jestli spolu uděláme duet, zatím nevím, ale je to všechno o písni. Přijde-li píseň, kde budu cítit, že Karmen je ten pravý člověk na spolupráci, vznikne.

Předchozí singl Medzi nami i další písně zní filmově. Troufnul by sis na složení filmové hudby?
Jsem rád, že mé skladby vám dokážou vytvořit až takovou filmovou atmosféru, ale nejsem žádný Hans Zimmer. (smích) Spíš si myslím, že nějaká moje píseň by se mohla hodit pro film, a to by byla pro mě velká čest.

V písni Pravdupovediac zpíváš, že jsi dlužníkem a neustále děkuješ. Za co jsi vděčný v poslední době? Jsi někomu dlužníkem?
V poslední době jsem velmi vděčný za lidi kolem mě, kteří mě podrželi v těchto nelehkých časech. Moje manželka mi byla velkou oporou a vím, že jí můžu věřit. Také energie od celé mé rodiny je velmi silný nakopávač. Zato jsem opravdu velmi vděčný.

Četla jsem pod písní komentáře. Lidé ji nazývají slovenským soundtrackem k Padesáti odstínům šedi, říkají, ž je klip reklamou na prsteny z chirurgické oceli, že je to hudební kopie písně Love Is A Bitch od Two Feet nebo máme hledat slyšitelnou inspiraci. Brain od Rihanny nebo Poison Heart od Depeche Mode. Mohl by ses na to konto vyjádřit?
Já komentáře nečtu a své práci na stoprocentně věřím. Nikdy jsem nepotřeboval nikoho kopírovat. Peace.

Na albu je i píseň Vlci. Kdo je těmi vlky? Společnost? Před kým utíkáš? Toto téma se objevuje ve více písních.
Asi je cítit to, že album vzniklo v nelehké době. A jestli chceme, nebo ne, je dnes kolem nás cítit strach, nejistota a tlak. Možná, že i mimo pandemii můžeme cítit občas dech jakýchsi vlků za našimi zády. Ale pointou skladby je, že se nikoho a ničeho nemusíme bát, když máme v sobě dostatek lásky a jsme jí propojeni se správnými lidmi, s nimiž dokážeme zvládnout všechny překážky.

Text: Hana Bukáčková, foto: Laco Rychtarik, archiv interpreta
Témata: Adam Ďurica, Spolu, Naše hriechy, Pravdupovediac, Medzi nami, Emma Drobná