Jak se žije na šňůře | Polemic: Už při nastupování do dodávky vidíme, kdo je v jakém rozpoložení

Co všechno musíte vy, jako kapela, zajistit před turné? A jaké věci za vás řeší jiní?
Sestavujeme playlist koncertu a spolu se zvukařem pracujeme na tom, aby to dobře hrálo pro lidi, ale i na pódiu. Abychom měli pohodu a mohli si užívat koncerty. Manažer řeší termíny a podmínky jednotlivých koncertů. Každý prostor je jiný, je tedy třeba vše dopodrobna naplánovat. Od času příjezdu na místo koncertu až po příchod na hotel po koncertě. Jakmile jsou dohodnuté termíny, začneme pracovat na tom, aby se o turné dozvědělo co nejvíce lidí. Promo v klasických médiích i na sociálních sítích znamená pro kapelu spoustu rozhovorů i jiných mediálních výstupů.
Během turné má kapelu na starosti tourmanažer, které, kromě dobré nálady během cesty (smích), dohlíží v první řadě na to, aby šlo vše podle plánu a řeší problémy, které by to mohly ohrozit.
Speciální jsou pro nás šňůry k novým albům, protože jsme zvědaví, jak budou na nové písně lidé reagovat. To je příprava před šňůrou ještě adrenalinovější a náročnější.

Polemic roztančili Ledárny Braník. Pařilo se až do noci

Jak dlouho se na turné připravujete? Jakým způsobem vybíráte písničky, které budete hrát?
Odhlédneme-li od posledních dvou let, máme to štěstí, že hrajeme kolem stovky koncertů ročně. Moc času na přípravu proto není a musíme využít každou možnost být ve zkušebně nebo ve studiu. Když vydáme nové album, snažíme se songy přenést do playlistu a přípravy zaberou týdny. Přesný klíč na výběr písniček nemáme, ale máme skladby, bez kterých nás fanoušci nepustí z pódia. Mají proto své místo v playlistu jisté. Pořadí písniček určujeme podle délky koncertu. Setkáváme se ve zkušebně a řešíme detaily koncertu. Scénu, světla…

Jak vypadá váš obvyklý den na turné?
Po příjezdu na místo koncertu je pro nás důležité mít pohodlí v backstage na oddych po cestě. Pro techniky v tomto čase začíná nejdůležitější a nejtěžší část práce. Když je vše v pořádku a všechno hraje a svítí, přichází čas na drink, večeři a těšení se na koncert a publikum. To je vždy vrcholem snažení. Po vyplavení endorfinů se s fanoušky rádi setkáme u stánku s merchem a rádi o čemkoliv pokecáme. Technici poskládají, co před pár hodinami rozložili a podle vzdálenosti cestujeme domů, nebo jedeme na hotel. Tam máme někdy cílovou i startovací čáru.

Jak na šňůře trávíte volné chvíle?
Jsme početná partička čtrnácti lidí, takže je to různé. Někdy je to dobré jídlo, káva, posedávání, ale i masáže, běh, bazén či výlet do přírody. Zažili jsme společné návštěvy hradů, degustace v pivovarech nebo pivnicích, ale i výstupy na vrcholy hor.

Jaký byl váš nejšílenější přejezd během turné (co se do vzdálenosti týče)?
Protože často hrajeme i v Česku, někdy se nám podaří celkem slušná cesta. Naposledy to byl asi přesun z Českých Budějovic do Košic. Nejsilnější přesun jsme měli na Euro tour, kde jsme ráno vyráželi z Bratislavy, večer jsme hráli koncert v Plzni a hned po něj jsme od půlnoci do tří odpoledne cestovali do Haagu, kde jsme večer koncertovali. Další den v šest ráno jsme jeli do Londýna přes Francii, trajektem z Callais. Po koncertu v Londýně jsme druhý den jeli domů do Bratislavy, asi 1560 kilometrů.

Je pro vás těžké být bez rodiny? Nebo si ji vozíte s sebou?
Pokud je to trochu možné, snažíme se, aby přejezdy nebyly tak šílené a aby těch dní strávených bez rodiny bylo co nejméně. Občas někdo vezme rodinku na „koncertní“ výlet, ale je náročné plnit si své rodinné povinnosti a zároveň být na turné. Na vystoupení blízko domova se partnerky i děti samozřejmě přijdou podívat, ale většinou se snažíme rodinám věnovat mimo koncerty.

Měl jste s kapelou/lidmi, kteří s vámi jezdí po městech, už někdy ponorku? Jak jste ji vyřešili?
To je úplně normální a asi by bylo divné, kdyby k něčemu takovému po těch letech nedocházelo. V kapele nastala poslední personální změna před sedmnácti lety, takže se doopravdy známe a už při nastupování do dodávky vidíme, kdo je v jakém rozpoložení. Snažíme se to vnímat a pokud se dá, naladit se na to, aby to byl pro nás všechny příjemně strávený čas.

Turné se jistě neobejde bez srandiček. Pamatujete si, co jste někomu vy provedl, nebo někdo jiný provedl vám?
Samozřejmě se to nedá oddělit a je to potřeba, někdy až nutnost na odlehčení situace anebo zabavení okolí. Například si vzpomínám na fórek našich techniků, kteří přelepili klávesákovi průhlednou lepicí páskou celou klaviaturu a on při prvních tónech koncertu nechápal, co se děje, dokud technici, kteří to vše z boku pódia sledovali, nepadali do kolen.

Máte nějaký zajímavý příběh z cest?
Na jednom z koncertů jsme měli ubytování trochu dál od klubu. Rozhodli jsme se zůstat uvnitř co nejdéle a potom jsme společně šli na hotel. Přišli jsme pozdě po půlnoci a téměř všichni jsme okamžitě usnuli. Zodpovědnému tour manažerovi ale stále chyběl jeden člen kapely, takže hned začal zjišťovat a pátrat, kde by mohl být. Když už jsme vyčerpali všechny možnosti a pomalu jsme připustili i návštěvu policie, tak jsme ho, naštěstí, našli sladce spát zamknutého v dodávce mezi sedadly. (smích)

Na jaké turné nezapomenete a proč?
Všechna turné mají v naší historii své místo a máme na ně množství vzpomínek. Velmi rádi vzpomínáme na koncertní turné, která jsme absolvovali s našimi s přízněnými kapelami. Je to super, střetnout se s kamarády z jiných zemí a kapel a mít společné zážitky, na které vzpomínáte a bavíte se jimi i po letech někde za pódiem.

Zpracovala: Andrea Štipčáková, foto: Lucia Farkašová, Tomáš Klíma
Témata: Polemic, Jak se žije na šňůře