Scházíme se na konci prázdnin. Jaký je tvůj největší hudební zážitek z léta?

Je jich víc. Na prvním místě je určitě LoveStream, bratislavský festival, na kterém vystoupily Zara Larsson, Dua Lipa, Zoe Wees. A mě jako jediného Slováka dali před tento line-up. Pak to byl Prague Pride, panovala tam super atmosféra. Bylo vidět, že to je moje publikum, protože lidi znali texty písniček, které jsem ještě nevydal. Jestli se na to dívali na storíčkách, nebo si verše intuitivně se mnou domýšleli, těžko říct.

Nedá se nezeptat - jak se ti změnil život po SuperStar? Otočil se o 180 stupňů?

Po hudební a kreativní stránce to zůstalo stejné. Tvořím nadále vlastní věci, ale rozdíl je v tom, že se otevřely všechny dveře. Když něco vydám, neposlouchá to sto lidí, ale publikum je o hodně větší, což je jeden z největších přínosů soutěže.

Ví se, že ses nepřihlásil sám, ale oslovili tě talentoví skauti a pozvali tě na casting. Prý to nebylo poprvé, oslovovali tě i v předchozích ročnících. Ani jsem netušila, že to tak chodí. Proč jsi tentokrát neodmítl?

Oslovovali mě pět roků po sobě, ale odmítal jsem, protože jsem studoval v zahraničí. Loni jsem to už zvažoval sám, ale říkal jsem si, že to nechám na osudu. Když skauti napíšou, tak půjdu, když ne, tak nepůjdu. Napsali, tak jsem šel.

Bylo to třeba i tím, že to bylo v době covidu a omezených možností?

Byl to přesně takový scénář. Byl covid, skončil mi nájem, a tak jsem šel na tři měsíce domů přečkat to tu s tím, že pak se vrátím nazpět. Věděl jsem, že televize fungovala, i když kultura byla stopnutá. To byl jeden z důvodů, proč jsem zkusil televizní show.

Máš sestru Radku, která se v showbusinessu pohybuje dlouho. Sama prošla obdobnou soutěží, v níž hledali obsazení do muzikálu "Robin Hood". Dávala ti nějaké rady?

Snažíme se navzájem se podporovat a radit si. Ale co se týká hudby, zkušenosti jsem nabral v Londýně, ona je spíš na straně herectví a muzikálu. Spíš se doplňujeme. Co se týká populární hudby, tak to spíš ona chodí ke mně pro rady, a naopak - jak jde o herectví, moderování, jdu já za ní. Takže to máme rozdělené a moc mi do toho nekecala, naopak mě podporovala a uzemňovala mě slovy, že ať už bude výsledek jakýkoliv, tak to bude super.

Scházíme se v době, kdy tě čeká moderování finále soutěže Elite Model Look. Je to tvoje první konferenciérská zkušenost?

Je. A bojím se řádně. Scénář mi došel před pár dny, ale tím, že je to v angličtině, dokážu se za to skrýt. Mluvit v angličtině je pro mě přirozenější, protože jsem těch pět roků žil v zahraničí.

Během studií jsi měl kapelu Pace. Co je s ní teď? Budeš už vystupovat jen se svým sólovým projektem?

Je to tak, skupina už není aktivní, ale někteří muzikanti zůstali se mnou. Klavírista a kytarista jsou z původní sestavy, ale už je to tedy obrandované jiným projektem.

Vydal jsi klip "Game", do kterého bylo zakomponováno padesát lidí. To u začínajícího umělce nebývá běžné. Jak se ti to povedlo?

Řekl jsem si, že mojí prioritou je vizuální identita. Když se mě po SuperStar lidi ptali, do čeho budu nejvíce investovat peníze, moje odpověď byla, že velká část půjde do klipů. Když chce dnes člověk prorazit za hranice, musí do toho více investovat. Je to jistá forma placené reklamy umělce, na internetu to zůstane navždy. A když se na to někdo ze zahraničí podívá, hned si umělce podle toho zařadí, zda má šanci ve světě, či nemá. Máme MTV Music Awards, které jsou zaměřené víceméně i na toto. Takže jsem v tomto privilegovaný, že teď mám možnosti mít za sebou velký tým a investovat do klipů a vizuálů stejně jako do hudby.

Jedná se o první část dvojsinglu. Jak bude znít pokračování?

Písni "Game" říkám, jak to Dua Lipa nazvala, cry pop, cry dance pop. Text je melancholický, ale je to taneční skladba. To je ta strana A, tanečnější, proto vyšla ještě v létě. Strana B je balada, o mnoho pomalejší, smutnější a vyjde za chvíli. Mělo to vyjít původně naráz, ale tím, že je ke "Game" vysokorozpočtový klip, nechtěli jsme, aby to vyšlo do ztracena, chtěli jsme tomu dát více prostoru.

A deska?

Do konce roku vyjde album a po něm čtvrtý singl. Deska bude celá v angličtině, druhá též. Mezi ně bych chtěl ale určitě vložit slovenské singly nebo EP.

Prý i duety...

Proč ne. Nějaký takový projekt bych rád udělal, pár slovenských singlů. Možná česko-slovenský duet... Nehodilo se to konceptu, tak to bude samostatná složka, ale bude to pod stejným jménem nebo pod Adamem Pavlovčinem.

Když jsme u toho, vystupuješ pod pseudonymem ADONXS. Proč? Myslíš, že je dobrý tah vystupovat pod pseudonymem a ne pod civilním jménem, pod kterým tě širší veřejnost zná? Třeba jsi tak tím přišel o fanoušky, kteří nemůžou najít tvoji novou tvorbu…

Když někoho odradí změna jména, tak nevím, jestli stojím o takového fanouška. Stojím o ty fanoušky, kteří stojí o moji hudbu. Vše je dohledatelné pod oběma jmény. Adam Pavlovčin by fungoval krásně v Česku a na Slovensku, ale tím by to pro mě končilo. Dohodli jsme se s vydavatelstvím, že to budeme držet takto dvojitě, ale víc začneme budovat značku ADONXS.

Netajíš se plány a ambicemi - v nejbližších letech by ses prý rád zúčastnil Eurovize jako zástupce Slovenska nebo České republiky, je to tak?

Rád bych to zkusil, je to takový malý sen. Velký je dostat se do mezinárodního finále. Sleduju tento formát pořadu. V Londýně je to třeba až národní sport.

Jsi všestranně talentovaný, jsi pětinásobný mistr Slovenska v tanečních disciplínách IDO, což hojně využíváš i pro své klipy. Cítíš to jako výhodu pro svoji prezentaci?

Zní to pompézně, ale vůbec ne. Když jsem měl devět let, tancoval jsem disco dance, to je IDO (internacional dance organization), několikrát jsem to vyhrál, ale…

Však se ti to hodí...

Hodilo se mi to na kondičku, je to blízké tanci rock 'n' rollu. Nemám vystudovanou školu, takže bych se nenazýval profesionálním tanečníkem. Spíše zpěvákem, který se umí hýbat, má zkušenost s tancem v komerčních jobech, ale není to moje profese.

Texty si píšeš sám, jsou autobiografické. O čem nejčastěji jsou?

Je to pro mě dost důležité. Když mám vystupovat před publikem a předat mu emoci, jsou texty klíčové. Devadesát procent z nich je o zlomeném srdci a lásce. Zároveň se tomu snažím dát ještě jiný koncept, jako třeba "Game", což je hra. Může to být hra ve vztahu, kdy se kolikrát staneme takovými panenkami, nevíme, co chceme my nebo co je externí impuls. Zároveň jsme to v klipu vyhrotili tak, že je to reálná hra, reálná panenka. Snažíme se tomu dát vždy koncept. Balady budou vždy o zlomeném srdci, ale ty taneční věci budou mít ještě extra level.

A co hudba? Radíš se s někým?

Mám tři producenty, se kterými se radím. S Oliverem Fillnerem pracuji nejintenzivněji. Druhý je Marek Rakovický, který songy zároveň mixuje. Třetí je Tomáš Lobb, který je i zpěvák, takže umí poradit v rámci harmonií.

Tvoje tvorba zní i vypadá světově. Chceš oblečením, vizuály, polibky s muži a dalšími prvky své prezentace bořit i zdejší tabu?

Poutá to velkou pozornost v klipu. Pro mě to je malá složka toho, co se tam děje, a není to hlavní děj. Každopádně si cením toho, že i toto médium dostává tolik pozornosti, protože si myslím, že to přispívá k vývoji společnosti. Kdybych já měl patnáct let a viděl takovýto klip, byl bych určitě nadšený.

Co třeba ta vizuální stránka? Mnohdy si na sebe bereš dámské oděvy nebo doplňky. Co tím vyjadřuješ?

V tomhle je pro mě obrovskou inspirací Harry Styles. Bourá stereotypy i v módě, je to fluidní. Je bizarní, aby oblečení mělo pohlaví. Dám si na sebe to, v čem se cítím dobře a čím si můžu nahodit sebevědomí, siluetu. Společnost to definuje jako ženské křivky - taky chci mít hezké boky a dlouhé nohy. Proč ne, když se tak cítím dobře. Zde narážíme na fakt, proč by měly oblečení a silueta mít pohlaví.

Spolupracuješ s nějakým módním řetězcem?

Dělám style creatora pro Zalando, připravuju pro ně tři outfity měsíčně. Rodí se i další spolupráce, ale to je teprve v počátku.

Ještě zpět k pseudonymu. Proč sis zvolil tento? Odkazuješ se na známého boha?

Byl to smrtelník, ale pocházel z řecké mytologie, definovaný je jako svalnatý se silnou postavou. Za takového jsem se nikdy nepovažoval fyzicky, ale chtěl jsem takovým být mentálně na pódiu. Proto i to X, které představuje neznámou a definuje, že každý může být svůj ADONXS v tom, co dělá. Můžeš si hrát ještě s proměnou Y, nějakou fluidností, mužským a ženským chromozomem, ale to už je vedlejší. Prioritní je neznámá, to, že si tam můžeš doplnit cokoliv, čemu se věnuješ.

Adonis byl zároveň symbolem krásy…

Ano, ale nesnažím se to tam vkládat na první dobrou. Na druhou stranu, proč bychom se neměli považovat za pěkné takoví, jací jsme? Nemusíme se řídit standardy komerční krásy. Ale asi ano, trochu jsem v tom privilegovaný tím, že jsem se věnoval modelingu a měl jsem možnosti nakouknout do fashion industry a modeling industry. Modelingu se nevěnuji, respektive věnuji se mu už jen, když si mě jako zpěváka booknou na nějakou kampaň, kde můžu být za umělce, sám za sebe a ne za modela, který musí splňovat určité parametry.

Nikdy ses nepovažoval za LGBTQ+ aktivistu, ale svými kroky a vystoupením ses jím stal. Vnímáš se už tak jako pomyslný reprezentant této skupiny?

Beru to jako součást. Když jsem veřejná osoba, tak se i osobní život dostává do popředí, takže mě můžou vnímat jako aktivistu. Ale s tím přichází zodpovědnost, takže v tomto jsem opatrný. Nevím zkrátka, jestli mám v tomto ohledu dost vědomostí na to být skutečným aktivistou.

Magazín Forbes tě zahrnul mezi 30 Slováků pod 30 let, lidí, kteří jsou už v mladém věku lídry ve svých odvětvích a mění svět okolo sebe. Cítíš se být tak výjimečný? Co říkáš na to, že tě redakce takto vnímá?

To je krásný. To jsem byl v šoku, že tak brzo a tak rychle. Bylo to v době, když jsem neměl ještě ani singl, a tak jsem jim říkal, jestli nechtějí počkat rok, až se trochu etabluju, a oni mi odpověděli, že to není jen za výhru v SuperStar, ale za cestu, kterou jdu a kterou si i zmapovali zpětně.

Jaké máš plány a sny?

Vydat desku, to je největší fokus. Teď budu tři měsíce v Bratislavě, protože se natáčí "Tvoja tvár znie povedome". (Už běží v TV - pozn. aut.)

Koho bys tam rád ztvárnil krom Harryho? (Toho skutečně díky losu ztvárnil - pozn. aut.)

Těším se na velké proměny, vlastně na každou proměnu. Lidi očekávají, že nebudu zpívat jenom Harryho Stylese a co mi sedne, ale že se dostanu do pozic, které budou náročnější a méně komfortní.

Co se týká dalších plánů, bude po albu následovat československá minitour o šesti koncertech: Praha, Brno, Ostrava, Bratislava, Košice, Trenčín. Příští rok si udělám asi oddychovější, deska bude venku, tak se budu moci věnovat něčemu individuálnějšímu.

Myslíš, že je na tebe vytvářen větší tlak?

Možná sám na sebe vytvářím tlak zbytečně tím, že chci album vydat do konce roku, ale stíhám, tak proč ne.

Zároveň jsi i tváří reklamní kampaně "Každá láska je láska", kde se líbáš s mužem a vzápětí parafrázuješ biblický text "Hymnus na lásku", který se často cituje na svatebních obřadech. Je cílem zrovnoprávnění queer párů?

To bylo ještě před soutěží. Po soutěži, když zjistili, koho si bookli předtím, si koupili znovu licenci. Absolutka má vždy kampaň zaměřenou na menšiny, předtím rozebírali tematiku Romů. Teď měli kampaň na definici slova lásky v pravopisném slovníku slovenského jazyka, kde zatím bylo slovo láska definované jako vztah opačného pohlaví, což není necessary. Podařilo se jim ale získat dostatečný počet podpisů a změnit to.

Do čeho bys v rámci spolupráce nikdy nešel?

Snažím se brát spolupráce, které zapadají do mé identity, ať už vizuální nebo lifestylové, a tím se rovnou automaticky vyčleňují. Většinou jsou propojené přes módu nebo ve spojitosti se zpěvem a tancem.

Co by sis nikdy na sebe nevzal?

Myslel jsem si, že to budou crocsy, ale i ty jsem si na sebe vzal. Zařadil jsem je do jednoho stylingu a vypadaly dobře.