ROZHOVOR | Anna K: Na Údolí včel se podíleli kytarista Bon Jovi a bubeník Whitesnake

Popiš prosím proces vzniku nového alba Údolí včel. Pokud vím, začalo vznikat už před šesti lety?
Ano, ale na albu jsme rozhodně celých šest let nepracovali, byly tam velké prodlevy. Na písničkách se pracovalo postupně. Desku jsme se rozhodli vydat až v momentě, kdy jsme měli dostatek písniček, o kterých jsme byli přesvědčení, že jsou to ty, které jsou hotové a nejlíp podle nás fungují a milujeme je. Myslím, že jako první písnička z alba vznikla Apollo 11. Když jsme ji původně s Tomášem (Varteckým, pozn. red.) natočili, jmenovala se Moje lásko a smíchal ji producent Jimmy Douglas v LA. Skvěle hrála, jen já s ní měla furt trochu problém. Nějak mě nebavila asi poloha, ve které jsem ji zpívala. Dali jsme ji zatím stranou a pak, když jsem začala pracovat za pár let s Chrisem (Chris Lord-Alge, pozn. red.), tak jsme ji přetočili o pár tónů výš a nahráli ji slavní muzikanti u něj ve studiu v USA, zdála se mi tahle verze lepší. Optimističtější. Ještě s odstupem let dostala další rozměr. Toma napadlo, že tam přidáme autentické zvuky vysílačky z prvního přistání na Měsíc, výrok Neila Armstronga “malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo”, protože v textu se o tom zpívá. Navíc vznikl v době 50. výročí tohoto přistání. Zazní samozřejmě v angličtině. A písničku jsme přejmenovali na Apollo11.

Příběh českého hitu: Anna K. - Až mě zachráníš

Chris Lord-Alge (producent několikrát oceněný Grammy, spolupracoval s Green Day, Joem Cockerem, Madonnou nebo Tinou Turner) s vámi nakonec pracoval na více písničkách. Jak jste se k němu dostali?
Byla to docela náhoda, k seznámení došlo přes mého vydavatele Brainzone. Laci Vajdička s tímto producentem spolupracoval už v minulosti. Jednou jsme po mém koncertě seděli v šatně a já Lacimu tenkrát pustila naši novou písničku. Jmenovala se Na malou chvíli. Nahráli jsme ji s Tomášem jako demo v našem domácím studiu. Laci z ní byl nadšený, a tak moc se mu líbila, že ještě v noci ve dvě ráno to poslal emailem do Ameriky Chrisovi. Tomu se taky moc líbila a hned volal zpátky, že to je “great song” a že ji smíchá. Že nechá zpěv, který je skvělý, a přetočí u něj ve studiu jen nástroje. Vůbec mu nevadilo, že jsem to nazpívala na obyčejný mikrofon, žádný studiový, říkal, že to má skvělou atmosféru. Trochu mi vrtalo hlavou, že přece nemůže vědět, o čem zpívám, když je to česky, ale on mi na to odpověděl, že tomu nemusí rozumět, že to prostě cítí a že je to super. A jelikož měl ve studiu zrovna členy skupiny Bon Jovi, tak tam jejich kytarista nahrál kytary, a bubeník Brian Tichy bubny, prostě pecka. 

To myslíš kytaristu Phila X? Takže máte na nahrávce i takové mezinárodně známé muzikanty?
Ano, kytaru v té písničce nahrál Phil X a bicí bubeník Whitesnake a Foreigner Brian Tichy (působil také např. ve skupině Billyho Idola, pozn. red.). Poslouchali jsme hotovou skladbu s Lukášem Pavlíkem (bubeník Chinaski, pozn. red.), který nám už léta nahrává většinu písniček, a já se ho ptala, zda v Na malou chvíli Chris nechal jeho bicí. Nejprve si myslel, že ano, tak precizní a přesné to bylo. Ale podle jednoho úderu v závěru skladby, který byl jiný, poznal, že tenhle song Brian Tichy přetočil, zřejmě kvůli zvuku, který Chris potřeboval na mix.

A co říkal autor hudby a tvůj dlouholetý přítel Tomáš Vartecký na to, že mu nějaký Phil X do písně nahrál kytary?
Když jsem to poprvé uslyšela já, byla jsem hodně překvapená a nebyla jsem si vlastně úplně jistá. Protože Phil X vymyslel sólo, které bychom tam Tomáš ani já asi určitě nedali. My to původně cítili více jako britskou kytarovku, ale on do písně nahrál takové to glam-rockové sólo. Když si představíš dlouhovlasého kytaristu někde v poušti nebo na skále, jak hraje, a kolem něj létá vrtulník s kameramanem… Takový to od Guns N’ Roses…

…a vlají mu u toho vlasy ve větru…
…přesně tak. (smích) Já jsem pak nahrávku vzala a zajela jsem s ní na chalupu za Tomášem, aby si ji tedy poslechl. Poslechli jsme si to několikrát, a pak jsme svorně řekli: “Jo! Je to dost jiný, ale proč to nezkusit?” No, a Chris nám pak ještě poslal další základy asi ke čtyřem věcem a z toho tři jsou nakonec na albu Údolí včel. Jsou to písně Na malou chvíli, O Tobě i o mně a Apollo 11.

Setkali jste se a nahrávali s Chrisem i osobně?
Ano, Chris přijel i do Prahy, setkali jsme se ve studiu. Zrovna tehdy dorazil od Tiny Turner z Curychu a já z toho byla jak ve snu. Každopádně jsme za mezinárodní spolupráci moc rádi, je to pro mě jako čerstvý vzduch, osvěžení, nový náhled na naši hudbu. Dříve jsem byla dost konzervativní, měla jsem ráda, když se vše dělo, jak jsem zvyklá, ale teď, a vlastně už i na předchozí desce, jsem si řekla, pojďme to posunout a nebudeme vše dělat sami. Takže kromě Chrise zbytek alba smíchal Slovák Peter Aristone, který je sice zpěvák, ale taky velice šikovný na mix, a mastering dělal jeho přítel Dale Becker v New Yorku v jednom z nejslavnějších masteringových studií. Takové osobnosti tedy na této desce s námi spolupracovali a úžasné je zjistit, že čím větší borci, tím skromnější jsou to lidé. Je to hodně inspirující a poučné. 

Vyskytly se u takové mezinárodní spolupráce i nějaké problémy?
Neřekla bych přímo problémy, spíše je to o přístupu a chápání hudby a celkové práce na mixu. Já si zprvu trochu nemohla zvyknout na barvu zpěvu. Chris je zvyklý zpěvy jakoby trochu více nabrušovat, ale já si pak řekla: “Fuck off. (smích) Nechme to tak.” Jsem šťastná, že jsem to vše zažila. Nová deska vznikala postupně v období šesti let a nebyly to jenom pozitivní časy. Prožívala jsem světlé období ve chvíli, když jsme vydali desku Světlo, kdy jsem věřila, že teď už bude vše jen sluncem zalité. A sotva album vyšlo, přišla zase temnota a celé moje soukromé peklíčko se zase opakovalo, a ještě monstrózněji než poprvé. Jsem lvice, takže jsem tady a hodlám to tak nechat už napořád.

Anna K. interview: Jsem srdcař a jinak to nikdy nebude

Stejně jako na minulém albu Světlo, i na novém Údolí včel máte nádherný obal. Koho motiv napadl?
Oba obaly pro mě vytvořil zpěvák Dan Kurz z Kurtizán z 25 Avenue. On tedy zpívá v kapele s Tomášem, ale zároveň je to výborný grafik, umělec a designér. Na obal desky Světlo použil svůj akvarel. Na tom jsme pracovali fakt dlouho a byla to pecka. A já mu teď říkala “kamaráde, tak jestli tohle překonáš, tak máš můj obdiv”. A poslala mu album Údolí včel. A on poslal takovou nádheru, že jsem úplně odpadla.  Ještě jsme tomu pak dali metalický lak a výsledek je opravdu úžasný. Ten vinyl prostě chcete mít doma, i když náhodou nemáte gramofon. 

Již více než čtvrt století je po tvém boku několikrát zmíněný Tomáš Vartecký, který je většinovým autorem hudby tvých písniček. Vzpomeneš si, kdy jsi ho poprvé uviděla a kdy jste se poprvé seznámili?
Nepamatuji si přesné datum, ale vím, že letos to je šestadvacet let. Bylo to v době, kdy jsem jela turné se skupinou Wanastovi Vjecy a Tomáš s nimi hrál. Už ani nevím, kdo nás představil. Pamatuji se, že jsme se poprvé potkali ve zkušebně, a hned napoprvé mě zaujal jeho vzhled. Obrovská hříva a dredy, byl strašně hubený a měl tak krásný úsměv. Říkala jsem si, co je to za týpka. (smích) Až s odstupem času jsem se dověděla, že jsem se mu líbila už když jsem předskakovala Wanastovkám, dokonce na jeden koncert vzal i své rodiče a říkal jim, ať se určitě přijdou podívat taky na předkapelu, že tam zpívá taková šikovná zpěvačka. (smích) Tenkrát by mě vůbec nenapadlo, že spolu jednou budeme. A takovou dobu!
Po nějaké době jsme spolu začali spolupracovat a zamilovali jsme se do sebe.  Mám ve svém životě člověka, se kterým si rozumím nejen lidsky, ale i profesně, je autorem většiny mých písniček a k tomu jsme se museli propracovat. Sám říká, že jsem vlastně svými zásahy spoluautor, protože jsem ho učila skladbu vlastně tak trochu já. Prostě se inspirujeme navzájem a on skládá a píše tak, jak já to cítím. On je lepší autor, já interpret, a moje připomínky, představy, názory a jasný vkus mu vedou ruku.

K novému albu chystáš na jaře i speciální koncerty, zvláště ty ve Foru Karlín a v brněnském Sonu mají být výjimečné. Na co se mohou fanoušci těšit?
Bude to nádhera. Poprvé spolupracuju s jedním z nejoceňovanějších českých scénografů, kterým je Marel Cpin. Sama jsem na to zvědavá, věřím ovšem, že nejen pro mě, ale i pro fanoušky to bude zážitek. Scéna bude hodně jiná, než většinou na velkých poprockových koncertech bývá. Bude to mít takovou spíš divadelní atmosféru, ale bude to ohromné. A také budu mít poprvé na sobě speciální kostým, který mi vytvořil přímo na tyto koncerty slavný mladý návrhář Lukáš Macháček. Já se jinak na vystoupení oblékám sama. Teď jsem prostě chtěla, aby to byla fakt bomba a překvapení pro mé fanoušky.
Ještě jsem na základě mnoha proseb mých věrných příznivců, kteří se nedostanou do Prahy a do Brna, přidala tři menší koncerty v klubech. Nazvali jsme je Večírek pro nedočkavé. Budou v našich oblíbených klubech v Písku, Krnově a Chrudimi a už jsou vyprodané, jen v Krnově je ještě pár vstupenek k dostání. Moc se na ně těšíme, zahrajeme celý koncert, který jen s větší výpravou pak bude ve Foru Karlín a v brněnském Sonu.

Text: Aleš Materna, foto: Alžběta Jungrová, Heald Spirit
Témata: Anna K., Údolí včel, Jimmy Douglas, Chris Lord-Alge, Tomáš Vartecký, Phil X, Brian Tichy