Před dvěma roky přijeli oslavit padesát let existence kapely a sledovala je natřískaný areál likérky. Letos bylo během koncertu Judas Priest pod pódiem přece jen volněji. Na rozdíl od dva roky odkládaného a prvního „pocovidového“ ročníku Masters of Rock totiž vyprodáno nebylo. Část diváků navíc odradil prudký déšť a bouřka, která provázela část show britských heavymetalových nestorů. Kvůli počasí bylo dokonce vystoupení na krátkou dobu přerušeno. Na druhou stranu to festivalu udělalo reklamu, fotografie pódia s produkcí Judas Priest a klikatými blesky nad ním se staly o víkendu hitem sociálních sítí.
Judas Priest odvedli standardně kvalitní výkon. Zpěvák Rob Halford na rozdíl od minulého koncertu ve Vizovicích působil jistěji a odzpíval drtivou většinu partů, které tentokrát nenechával na divácích. Kapela, která na jaře vydala oceňovanou deskou Invincible Shield, potvrdila, že na scéně má pořád svoje pevné místo. Koncert kromě Halforda táhnul hlavně kytarista Richie Faulkner, který v roce 2011 převzal místo K. K. Downinga.
Judas Priest a Dickinson? Slavíme dvacátý Masters of Rock, říká šéf festivalu![]() |
Zakládající člen kapely totiž po vzájemných sporech Judas Priest opustil. A později založil novou formaci, již nazval KK’s Priest. A zatímco jeho původní skupina vystoupila na Masters v pátek, KK’s Priest se na stejném místě představili v neděli a se zpěvákem Timem „Ripperem“ Owensem, který mimochodem v Judas Priest působil na přelomu tisíciletí. Fandové si tak užili dvojnásobnou porci písní od Judas Priest, dva songy (Breaking the Law a Victim of Changes) dokonce zazněly při obou koncertech.
Zábava s fekálním vozem
Při vší úctě k Judas Priest, to hlavní se ve Vizovicích odehrávalo už první den přehlídky. Bruce Dickinson po devatenácti letech vydal nové album a díky tomu, že jeho domovská kapela Iron Maiden se vrátí ke koncertům až na podzim, teď vyrazil na turné se svojí doprovodnou skupinou. Byl to fenomenální koncert, který orámoval nezaměnitelný hlas britského zpěváka. Když areálem zněla balada Tears Of The Dragon, kterou s Dickinsonem zpívaly tisíce lidí, byl to velmi silný okamžik.
Šestašedesátiletý muzikant svým charismatem ovládl celý festival. A zažil i kuriózní moment, na který asi dlouho nezapomene. Po boční straně likérky totiž v pravidelných intervalech projíždí fekální vůz, který vyváží obsah toitoiek. Tentokrát jeho jízda vyšla právě na chvíli, kdy vystupoval Dickinson s kapelou. Vůz se tak musel pomalu prodírat davem lidí, kteří mu ustupovali, zatímco britský zpěvák v pauze mezí písněmi nevěřil svým očím a sypal ze sebe jeden vtípek za druhým. A když hned za fekálním vozem jelo stejnou trasu další auto, rozesmál se tak, až mu skoro tekly slzy.
OBRAZEM: Judas Priest přerušila bouře, festival Masters of Rock završili Accept![]() |
Sobotní večer zase patřil principálovi Tobiasovi Sammetovi a jeho pompéznímu projektu Avantasia. Krásné divadelní kulisy, výpravná scéna, košatý melodický rock/metal a plejáda hostů, mezi nimiž se vyjímali rocková legenda a majitel krásně klenutého vokálu Bob Catley, uhrančivý Geoff Tate a zejména Ronnie Atkins, neodmyslitelný hlas dánských Pretty Maids. Při vědomí toho, jak vážné zdravotní problémy při boji s rakovinou překonává, bylo dojemné vidět jej zase na pódiu. „Jeden z nejlepších koncertů Avantasie, kterých jsem kdy zažil, a fantastické publikum,“ vyťukal o den později Atkins na svůj Facebook.
Suverénně největší dávka energie se čerpala v pátek během koncertu Electric Callboy. Dramaturgicky to byl majstrštych. Po předchozí zpěvačce Doro, která hraje ten nejklasičtější heavy metal pro konzervativně laděné publikum, se přepnulo na úplně jiný level. Mix metalových riffů a elektronických prvků, k tomu vystřelující konfety či srdíčka, šlehající plameny, muzikanti střídající převleky v podobě teplákovek či mulletů a zběsilá hudební jízda rychlostí šikanzenu, která po skončení koncertu doslova vyplivla zpocené a nadšené fanoušky. Electric Callboy byly pro mnohé vrcholem festivalu. Tohle je směr, kudy by se měl Masters of Rock do budoucna ubírat a omladit díky tomu svoji fanouškovskou základnu.
Stejně tak letí raketově nahoru popularita diskometalových Amaranthe, kteří i čtvrtý den přehlídky roztančili tisíce lidí. Podobně rozjařená party se odehrávala během vystoupení skotských pirátů Alestorm, kteří již místo jedné žluté kachničky mají na pódiu rovnou tři. Ředitel přehlídky Jiří Daron je označil za typicky festivalovou kapelu a měl pravdu, naživo má jejich hudba daleko větší kouzlo než ze studiových desek.
Závěr akce pak obstarali nezdolní veteráni Accept s novou a působivou produkcí. Jejich koncerty jsou vždy ukázkou, jak se má dělat heavy metal. I se všemi klišé, které k němu patří. Mladší verzi tohoto žánru předvedli třeba švédští Dynazty, z tvrdších koncertů lze vypíchnout nářez v podání projektu Cavalera, v němž slavní bratři Max a Igor Cavalerovi představili živě první a kultovní nahrávky ze začátků jejich kariéry v Sepultuře, či švédské melodické deathmetalisty Soilwork, jejichž vystoupení bohužel pronásledovaly technické či zvukové problémy.
Velkou změnou oproti dřívějším ročníkům bylo pódium, které bylo největší v historii festivalu. I zvuk byl díky němu na drtivé většině koncertů krásně čitelný. Další novinku představovaly tribuny na sezení, jež se staly velkým tématem na sociálních sítích.
Zdaleka největším problémem, s nímž se museli návštěvníci Masters of Rock vypořádat, bylo úmorné vedro a dusno. Vítaným osvěžením byly vozy dobrovolných hasičů, které projížděly likérkou a vodou chladily fanoušky. Na různých místech také stály vodní mlhy či pítka.
Hvězda festivalu. Energický Dickinson vtipkoval s fanoušky, zahrál i na theremin![]() |
Stejně jako loni se prostor před pódiem plnil později, než tomu bývalo zvykem. Kvůli počasí jezdili mnozí metalisté do Vizovic až na podvečerní a večerní koncerty. Stejně tak náročné to bylo pro kapely, které hrály v poledních a odpoledních hodinách na přímém slunci.
„Vítáme vás na dnešní barbecue party, podávají se čtyři grilovaní Němci,“ vtipkoval kytarista skupiny Annisokay Christoph Wieczorek na adresu svých kolegů. A zpěvák Fixation Jonas Hansen zase dodal: „Jsme z Norska, a když je venku dvacet stupňů Celsia, je to pro nás už teplo. Obdivujeme vás, kteří jste tady celý den v takovém počasí.“
Horké počasí se krátce změnilo jen v pátek, kdy během koncertu Judas Priest bičovaly oblohu hromy a blesky a prudce se rozpršelo. Bouřka následně přidělala práci místním hasičům, kteří museli odstraňovat popadané či polámané větve. Areál ale fungoval dál bez problémů a vyhnul se mu naštěstí osud slovenského festivalu Pohoda, kde po páteční silné bouři a pádu stanu letošní ročník předčasně ukončili.