shop.musicserver.cz

Tralala, tralali, ať už je Bush v pr***i!

Vydáno: 21.11.2006 05:00 v sekci Publicistika - Radek Antl | foto: facebook interpreta

Za šest let prezidentování George W. Bushe se (nejen) američtí hudebníci opravdu vyřádili. Natáčeli antibushovské písně a klipy, vydávali antibushovská alba, zakládali antibushovské spolky, pořádali antibushovské koncerty. U příležitosti listopadových kongresových voleb v USA, v nichž Bushovi republikáni prohráli, jsme pro vás připravili přehled nejzajímavějších hudebních protestů.

George W. Bush
© Jim Young
Ve Spojených státech se před pár týdny udála zásadní věc. Krize v Iráku a intenzivní kritika země kvůli sporné zahraniční politice George W. Bushe a jeho věrných se odrazila ve volbách. Na počátku listopadu Američané rozdali karty jinak než v předešlých letech - ve volbách do Kongresu, jenž dosud ovládali rudí Republikáni, zvítězili demokraté. Pro Bushe to znamená asi tolik, že co by mu ještě donedávna jeho partaj schválila bez remcání, bude teď muset tvrdě obhajovat a patrně přistoupit i na kompromisy. Využili jsme této události a podívali se do minulosti na nejvýznamnější a nejdiskutovanější vystoupení hudebníků, jejichž cílem bylo upozornit na nespokojenost s vládou. Někteří dokonce chtěli na politice USA něco změnit. Kdo ví, třeba právě níže uvedené akce lidí z muzikantské branže výsledku letošních voleb napomohly - při vhazování lístků do uren šlo totiž z velké části právě o sympatie či nesympatie vůči současnému prezidentovi...

Začalo to Kjótem...

Když se v roce 2000 George Walker Bush ucházel u voličů o post 43. prezidenta Spojených států, zdůrazňoval své odhodlání zaměřit se na vnitřní záležitosti země a snížit její zahraniční angažovanost. Snad to myslel i vážně a podařilo by se mu to naplnit, nebýt teroristů a 11. září 2001. Bush se zachoval rázně a národ, otřesený z vlastní zranitelnosti i strachu z dalšího ataku, ujistil, že terorismu vyhlásí válku. Na bojové mapě vyznačil osu zla, vedenou přes Irák, Írán a Severní Koreu, načež vytáhl proti Afghánistánu, kde měl pobývat strůjce útoků ta World Trade Center Usáma bin Ládin. Ač toto počínání většina národa zprvu kvitovala, hon na teroristy se po čase obrátil proti vojevůdci - proteklo příliš krve i peněz, začala se vynořovat řada skandálů. Protesty národa proti Bushovi (nejen kvůli válce) byly čím dál silnější. V hudební branži jako by to platilo dvojnásob, z hlasitého nesouhlasu (přítomného v každé demokratické společnosti za každé vlády) postupně nabobtnala módní záležitost automatického antibushovství.

Přestože nejvíce výtek a nadávek si Bush vysloužil právě svojí zahraniční politikou, veřejnost a s ní populární umělci se proti němu vyhranili už před událostmi z 11. září. Jednu z prvních vln nesouhlasu proti sobě George Walker poslal rozhodnutím nepodepsat mezinárodní Kjótský protokol, který omezuje emise oxidu uhličitého. Neudělal to prý v obavě z ohrožení ekonomiky své země a také v přesvědčení, že protokol ekologické problémy zas až tolik neřeší a navíc silně znevýhodňuje vyspělé země oproti těm zaostalým. Dočkal se nejen kritiky evropských představitelů, ale též vlivných hudebníků. Důsledně tehdy protestovali Beastie Boys, když rozhýbali New Power Project, jehož součástí se stali například Alanis Morissette, Dave Matthews Band, Moby či Tom Petty se svými Heartbreakers. Projekt se spojil s aktivisty ze Save Our Enviroment Coalition a všichni jeho účastníci slíbili, že budou přesvědčovat své fanoušky, aby podepsali petici proti Bushově ekologické politice, a tu pak s žádostí o nápravu odešlou do Bílého domu.

Nakopej jim zadek, Georgi

Toby Keith a George W. Bush
© Eyetide Media
Teroristé Usámy bin Ládina zaútočili osm měsíců po Bushově zvolení. Že většina Američanů tehdy byla pro vojenské tažení na Afghánistán, nepřímo dokazuje také otevřená podpora ze strany Neila Younga. Ten po 11. září vojenskou mstu podpořil hrdou "Courtesy Of The Red, White And Blue": "Budete litovat, že jste si začali s USA, protože vám nakopeme okovanou botou do zadku, hezky po americku. Podpálíme váš svět."

Ne všichni byli s Bushem zajedno. Bright Eyes, když se v singlu "Why?" zeptal: "Proč Bush sejmul Věže?" A stranou nezůstali stát ani Dead Prez. "George Bush je mnohem horší než bin Ládin. FBI a CIA jsou skuteční teroristé," tvrdí v tracku jménem "Know Your Enemy".

Do Iráku nechceme

Country Joe McDonald
© Steve LaBadessa
Mnohem větší nesouhlas se z muzikantských řad ozval, když se začalo mluvit o možném napadení Iráku, který měl údajně vyvíjet zbraně hromadného ničení. Jako jeden z prvních se angažoval legendární Country Joe McDonald, jenž má ve všech encyklopediích o generaci hippies čestné místo za svůj protestsong "I Feel Like I'm Fixin' To Die", označovaný jako hymna protestu proti válce ve Vietnamu. Právě píseň, která zněla na koncertu ve Woodstocku v roce 1969, použil Joe coby projev svého ne proti tažení na Irák, když ji dal k dispozici Leonardu Horowitzovi, známému díky své spolupráci s Amnesty International (organizace sledující dodržování lidských práv ve světě). Horowitz upravil text a pod názvem "Iraqi War Song" nechal píseň přezpívat relativně neznámou skupinou Country Bumpkin And The Hogs. V jeho verzi se dozvíme, že současný americký prezident řídí globální válku kvůli ropě a že pokud se i nadále nebudeme ptát, proč jeho vláda jedná tak, jak jedná, jednoduše zemřeme. Píseň vyšla už 24. září 2002 na singlu neziskové organizace Tetrahedron a veškerý zisk z jejího prodeje připadl Fondu pro americké politické vězně.

Zatímco Horowitzovi stačila jediná píseň, kalifornští punkáči NOFX rozjeli hotovou kampaň. Kromě vlastní řadovky "The War On Errorism" z roku 2003, na níž je krom několika písní Walkerovi věnována i celá datová stopa s videoklipy a dalšími materiály, mají prsty ve federaci punkových kapel Punkvoter. Zpěvák NOFX Fat Mike stál u jejího zrodu, díky svým kontaktů ji dostal do mainstreamových sdělovacích prostředků a významně vypomohl po finanční a materiální stránce - právě díky jeho labelu Fat Wreck pod hlavičkou Punkvoter vyšla (zatím) dvojdílná kompilační řada "Rock Against Bush", obsahující protibushovské písně a rozsáhlou agitku v bookletu. (Dvojdisková reedice je navíc obohacena o DVD s několika snímky, ukazujícími Bushe v kýženém světle.) Punkvoter, k němuž se krom NOFX hlásí dalších sto třicet kapel (například Anti-Flag, Foo Fighters, Bad Religion, Mighty Mighty Bosstones či Ministry), dvě desítky jednotlivců (třeba bývalý frontman Dead Kennedys Jello Biafra) a bezmála čtyřicet vydavatelských, promotérských i mediálních společností nejvíce řádil v čase před prezidentskými volbami v roce 2004. Tehdy rozjel důkladnou masáž alternativní scény s cílem "pomoci vytvořit z milionů punkových fanoušků politickou sílu, se kterou se bude muset počítat... Aktivizovat a přivést k volebním urnám půl milionu dosavadních nevoličů." Jinými slovy, přesvědčit ke zvolení demokratického protikandidáta Johna Kerryho. Bushova výhra je zřejmě zdrtila natolik, že od té doby mnoho aktivit nevyvíjejí, alespoň pokud lze soudit z oficiálních internetových stránek.

Punkvoter
© Punkvoter
Protiváhou hnutí Punkvoter měl být Conservativepunk, jenž si mimo jiné zadal "zpravit mládež o tom, co je fakt a co konspirační teorie," a přesvědčit ji k volební účasti. Výsledky sdružení, jenž se v zastoupení s Punkvoter nemůže srovnávat kvalitativně a už vůbec ne kvantitativně, byly oproti výsledkům rivala takřka mizivé, alespoň co se mediální pozornosti a fanouškovské účasti týče.

Mezi odpůrce iráckého tažení se zařadila též dcera Johnyho Cashe Rosanne, jež společně s Emmylou Harris a Stevem Earlem založila Musicians United To Win Without War, volnou koalici hudebníků přesvědčených, že v honu za válkou byly zašlapány a ignorovány požadavky na vysvětlování a mírová jednání. "Cítíme, že válka není nevyhnutelná," píše se v prohlášení MUTWWW. Soupiska členů obsahuje takřka sedmdesát jmen, mimo jiné Busta Rhymes, George Clinton, Brian Eno, Peter Gabriel, Massive Attack, OutKast či třeba Suzanne Vega. Přidala se též Ani DiFranco, která vstoupila také do Not In My Name, další protiválečné skupiny založené kvůli Iráku.

Rozhodnutí o válce v Iráku jistě zamrzelo fanoušky senegalského Youssou N'Doura, který vpředvečer vpádu do Iráku zrušil plánovaných osmatřicet koncertů po USA. Prý proto, aby nebyly jeho koncerty brány jako podpora války. Omluvil se a vyjádřil své uznání všem lidem v USA, kteří "nesouhlasí s válkou iniciovanou jejich vládou."

Držet hubu a krok

Že se přílišná kritika hlavy hrdé země nemusí vyplatit, se před samotnou invazí přesvědčila country skupina Dixie Chicks. Zpěvačka Natalie Maines během londýnské show komentovala současný americký postoj k Iráku dnes už památnou větou: "Vězte, že se velmi stydíme za to, že prezident Spojených států pochází z Texasu." Zatímco publikum ji ocenilo potleskem, dramaturgové vlivných rozhlasových stanic Dixie Chicks vyřadili z vysílání. Důvodem byla vlna stížností z řad posluchačů country, kteří jsou silně vlastenečtí. (Nehledě na to, že většina Bushových zastánců pochází z jihu USA, kde se country těší nejsilnější popularitě.) Někteří provozovatelé Dixie Chicks ignorovali pouhý víkend, jiní trestali více. Lousianská rozhlasová stanice KRMD-FM dokonce před svým sídlem v Bossier City nechala demonstrativně přejet traktorem kompaktní disky s nahrávkami skupiny. Dixie Chick v momentě opustily první příčku singlového i albového country žebříčku Billboardu a hněv fanoušků pocítily i na prodejnosti - zájem o tenkrát úspěšné "Home" klesl během pouhého týdne takřka na polovinu. Nenávist vůči Dixie Chicks prý zašla až tak daleko, že se někteří hudebníci začali obávat o bezpečí členek i jejich rodin a na obranu skupiny vystoupil i někdejší Bushův protikandidát Al Gore. Aby absurdních momentů nebylo málo, k Dixie Chicks se vyjádřil také sám Bush: "Mohou si říkat, co chtějí. Samy pocítily dopad svých výroků, když někteří lidé přestali kupovat jejich alba."

Dixie Chicks
© Time In
Natalie Maines na zarážející nevoli reagovala omluvou. "Omlouvám se prezidentu Bushovi za svůj znevažující výrok. Vím, že každý, kdo zastává post prezidenta, si zaslouží požívat té největší úcty," uvedla na webu kapely. O dva týdny pak v pořadu novozélandské televize navíc řekla, že svůj výrok pronesla jen z legrace. "Byl to pouze neplánovaný vtip. Tehdy mi to přišlo zábavné a všichni se také opravdu skvěle bavili," prohlásila.

Možná i na základě této aféry nakonec nebyl zveřejněn videoklip k písni "American Life" zpěvačky Madonny, jehož protiválečné poselství mělo dostat poněkud nevybíravou formu. Ti, kteří měli možnost vidět pracovní verzi klipu, o něm mluvili jako o možná nejsilnějším projevu nesouhlasu s válkou a Georgem W. Bushem v rámci showbusinessu. Vlivný The Drudge Report dokonce slíbil obrazy roztrhaných těl iráckých žen a mužů. Ukázky z videa, režírovaného Jonasem Akerlundem, však před samotnou emisí vyvolaly mnoho pohoršených reakcí a Madonna ho stáhla. Přívětivého ohlasu se v USA nedočkal ani klip George Michaela "Shoot The Dog", který zase zobrazuje britského premiéra jako psíčka George Bushe, přičemž není mnoho servilní ani k páníčkovi.

Že o politice je radno mlčet, bylo před napadením Iráku naznačeno také nominovaným na Grammy. Někteří varování pořadatelů uposlechli, jiní si zazlobili. Třeba Sheryl Crow, která přišla ozdobena holubicí, nebo Fred Durst z Limp Bizkit: "Jestliže Bush bude pokračovat ve svých způsobech, všichni umřeme."

Vote for Kerry, kill Bush

Opravdu masivní akci proti znovuzvolení Bushe prezidentem zorganizoval promotér a aktivista Demokratické strany Andrew Rasiej. Turné Vote For Change navštívilo šestatřicet měst v devíti státech USA. Místa konání byla vybrána na základě vyrovnaných volebních preferencí obou kandidátů, přičemž v jeden den se tehdy odehrálo hned několik paralelních koncertů. Zúčastnily se ho R.E.M., Pearl Jam, Tracy Chapman, Dixie Chicks, Babyface i Bruce Springsteen, jenž se do politiky nikdy nemíchal (jeho "Born In The U.S.A." chtěli pro kampaň republikáni i demokraté, obě strany odmítl). Taktéž turné Vote For Change si Boss nejdříve pořádně promýšlel. Aby měl rozhodování snazší, vznikla tehdy internetová petice pro jeho účast, za deset dní po zveřejnění podepsaná padesáti tisíci lidmi. Republikáni se proti Vote For Change postavili s tím, že promotérem akce je radikální politická organizace MoveOn PAC, zodpovědná za kontroverzní videoklip, jenž přirovnával Bushe k Hitlerovi. A pak už jen sledovali obrovský úspěch koncertů.

Gatas Parlament
© Tom Egil Jensen
Tématu prezidentských voleb se samozřejmě chytila i hiphopová scéna. Asi nejdál v tomto směru šla norská hiphopová skupina Gatas Parlament, když rozjela webovou stránku www.killhim.nu, vyzývající k Walkerovu zavraždění. Vyhlásila na ní dokonce veřejnou sbírku, ze které měla být vražda financována. Americká ambasáda v Oslu web vzala smrtelně vážně - nechala ji zablokovat a na Gatas Parlament podala žalobu. S triem rapperů, kterým hrozilo až dvouleté vězení, to ale nakonec dopadlo dobře. O necelých šest měsíců později policie v Oslu případ uzavřela s tím, že ambasáda na trestech netrvá. Doména www.killhim.nu je dnes opět volná, jako by kontroverzní hříčka Gatas Parlament nikdy neexistovala. Na internetu je však stále k mání video, které bylo její součástí a které nejlépe dokazuje, jak vážně rappeři svoji výzvu mysleli. V originální verzi v norštině je nabízí přímo skupina na svých webových stránkách, s anglickými titulky se na něj můžete podívat například zde.

Andre 3000 z OutKast před volbami navštívil kongresy obou stran s kampaní organizace Declare Yourself, lobbující za povinnou předvolební registraci voličů a Diddy kvůli volbám založil Citizen Change, s cílem přesvědčit omladinu k politické zodpovědnosti. Dočkal se podpory Mary J Blige i 50 Centa (který v jednom rozhovoru prohlásil, že "George Bush je dobrej, protože je gangsta"). Heslo Citizen Change "Vote Or Die," tištěné na propagační trička, si později vzali na paškál tvůrci "South Parku" - v epizodě, která se kampaní zabývá, se objevil i sám P. Diddy. Mimochodem, tvůrci pořadu Matt Stone a Trey Parker rovněž vystoupili proti Bushovi písní - protestsong "Fuck That Guy From Bush" jejich kapely DVDA se stal mezi fanoušky "South Parku" doslova hitem.

A další? Například Chuck D z Public Enemy spolu s Mobym a Eve zaútočily společným remakem písně skupiny Harold Melvin's Blue Notes "Wake Up Everybody", již o čtyřicet let dříve použil ve své kampani úspěšný prezidentský kandidát Jimmy Carter a jež se - v upravené verzi - následně objevila na protibushovské kompilaci "America Coming Together".

Hleď si černýho

Kanye West
© David LaChapelle
Pochvalu od rapperů si Bush nevysloužil ani po další americké katastrofě, řádění hurikánu Katrina na jihu USA. Jedním z prvních, kdo o tomto tématu zarapoval, byl Chuck D z Public Enemy, a sice v tracku "Hell No We Ain't Alright". Houstonští K-Otix zase vyrukovali se skladbou "George Bush Does Not Care About Black People". Za toto tvrzení se postavil i Kanye West se za Westova slova veřejně postavil jako za pravdivou řeč.

Zatímco West si za nečekaný proslov vysloužil jen několik nadávek, Mos Def se rovnou dočkal zatčení, a to za nepovolenou akci Katrina Clap před Radio City Music Hall během udílení cen Video Music Awards MTV. Akce, na níž kritizoval Bushe a jeho úřad ze zpomalování řešení následků hurikánu, byla předčasně ukončena policejním zásahem. Def se tak musel spokojit se stejnojmennou skladbou, pro niž si vypůjčil beat tracku "Nolia Clap" kolegy Juvenila, rodáka z New Orleans. Sám Juvenile, který byl také pohromou postižen, Bushovi věnoval track týkající se jeho postoji ke Katrině. Jmenuje se "Get Ya Hustle On'" a natočil k němu i videoklip.

Zelený den, americký idiot a zlatý důl

Po vlně protestů ze strany veřejnosti, jaká pro veřejné útoky na Bushe zchladila například Dixie Chicks nebo třeba George Michaela, se zdálo, že komerční úspěch a protibushovké hlásání jednoduše nejdou dohromady. Pak ale Green Day, kteří proti svému prezidentovi vystoupili už v roce 2002 peticí proti válce v Iráku, vydali album "American Idiot", a to jim vyneslo takovou popularitu, o jaké už dlouhá léta jen snili. Oproti dlouhohrajícím protestům některých kolegů (Anti-Flag) je deska sice slabým čajíčkem (přímo Bushovi jsou věnovány jen dvě písně), vydavatel však v tomto postoji spatřil vidinu zisku a desku začal protlačovat právě s důrazem na fakt, že americkým idiotem je míněn americký prezident. Následný komerční sukces tak byl spojen hlavně s odvahou vystoupit proti vlastní vládě. A přiměl řadu dalších hudebníků toužících po masové pozornosti přijít s něčím podobným. Dál už lze jen odhadovat, která z písní vydaná po "American Idiot" vznikla s cílem velkého zisku a která z čiré potřeby dát najevo svůj postoj. Fakt je ten, že s odvážnými texty na adresu Bílého domu se roztrhl pytel, jehož obsah by nám vystačil na několik dalších článků.

DJ Shadow
© B+
Jedním z nejvtipnějších počinů v tomto směru je remix skladby Radiohead "The Gloaming" z dílny DJe Shadowa: Walkerův dvojník v klipu sleduje porno, užívá si s prostitutkami a dokonce i šňupe kokain. A pokud jde o Radiohead, ti už v roce 2003 vydali desku "Hail To The Thief", taktéž označovanou za protibushovskou. Sama kapela však tuto charakteristiku odmítla i přesto, že slogan "hail to the thief" se běžně používal proti Bushovi během volební kampaně v roce 2000. "Nevím, odkud se vzalo všechno to s Georgem Bushem. Nemyslíme to jako nějakou narážku. Jen se nám prostě líbí tyhle kontradiktorní fráze jako '2+2=5' nebo 'Hail To The Thief' a tak," řekl tenkrát k věci baskytarista Colin Greenwood.

A co bude dál? Když se jednoho z nejznámějších protestsingerů Boba Dylana nedávno zeptali, proč také on nesloží nějakou píseň o Georgi Bushovi, odpověděl odkazem na letošní hudební povstání Neila Younga "Living With War". "Po Youngovi už není co dodávat," řekl. Po kongresových volbách roku 2006 už absolutně, chtělo by se dodat.

NÁZORY
  • zaujatý článek (Vincent, 21.11.2006 07:49) Reagovat

    Těžce zaujatý článek. Jen namátkou - Kjótó. Nikoho z těch chytráčků nezajímá a nikdo neřve kvůli tomu, že třeba Čína a Indie tento protokol ignorovaly. A ve státech, jejichž iniciativa vedla ke zrodu protokolu, skutek utek. To už nikdo z těch "umělců" nevidí, že ten kdo ho podepsal ho prostě a jednoduše neplní. To už ale tak dobře nezní a když budou kašpárci nadávat na prezidenta Číny, žádný puberťáci jejich desky kupovat nebudou. Pokrytci a hlupáci.

  • Uzitecni idioti (Gandalf, 21.11.2006 08:17) Reagovat

    Kazdy z nich prece vi, ze slovo Bush je pouze jine oznaceni dabla a prezidentovi uz vyrazeji rohy. Jen tak pokracujte, soudruzi. Smrt americkemu imperializmu. Socialismus uhajime.

  • :-) (kb, 21.11.2006 08:20) Reagovat

    Good - sem si konečně počet !

  • bulvár (karbo, 21.11.2006 08:56) Reagovat

    čim dál víc je tohle hudební bulvár..

  • it is the 21 century (bodysnečr, 21.11.2006 10:25) Reagovat

    "Nevím, odkud se vzalo všechno to s Georgem Bushem. Nemyslíme to jako nějakou narážku. Jen se nám prostě líbí tyhle kontradiktorní fráze jako '2+2=5' nebo 'Hail To The Thief' a tak," řekl tenkrát k věci baskytarista Colin Greenwood.

    z toho fakt vyplyva ze to tak neni:))

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
Shakira - Las Mujeres Ya No Lloran 7/10
Recenze: Shakira už nepláče. Na desce "Las Mujeres Ya Na Lloran" si drží solidní laťku Na obalu své dvanácté studiovky "Las Mujeres Ya Na Lloran" (česky "Ženy už nepláčou") je Shakira vyobrazena se slzami stékajícími po její tváří, které se mění v drahokamy. Předloňský rozchod s fotbalistou Gerardem Piquém sice ve... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2024 15:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Album, které už nemělo být: Sheryl Crow se vrací s novinkou "Evolution" (20.03.2024 20:16)
- Bob Dylan a Willie Nelson v létě znovu vyrazí na společné festivalové turné (28.02.2024 14:32)
- Video: Idles ve videoklipu k singlu "Grace" zdeepfejkovali Chrise Martina z Coldplay. S jeho svolením (25.02.2024 11:44)
- Nové desky 3/2024 - od Green Day přes B-Side Band po Sleater-Kinney (24.01.2024 21:30)
- Recenze: Konec tápání. Green Day mají se "Saviors" nejcelistvější album za dvě dekády (22.01.2024 00:00)
- Video: Green Day se v "One-Eyed Bastard" naštvaně vyrovnávají s temnými momenty v životě (07.01.2024 09:04)
- Video: Green Day v klipu "Dilemma" poodhalují život závislého (11.12.2023 12:21)
- Video: Green Day jako zombíci. V klipu k "The American Dream Is Killing Me" se ocitli uprostřed zombie apokalypsy (25.10.2023 13:00)
- Fotogalerie: Malostranskou besedou zněly písně Boba Dylana (09.10.2023 08:16)
- Nové desky 37/2023 - od Thirty Seconds To Mars přes Demi Lovato po The Pretenders (20.09.2023 19:00)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Queen AC/DC Adele Kabát Karel Gott Rush U2 Paws Sia Bono Taylor Swift Madonna Dua Lipa Télépopmusik Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu