Osm hodin. Tma. Na pódiu nikdo. V tom se začnou ozývat první zvuky a posluchači se postupně otáčejí a dívají se k varhanám. Zrní svůj koncert začali nečekaně na kůru. Tady odehráli nejdříve civilněji pojatou píseň "Jabloně" a následně kostelu hodně přizpůsobenou "Nízko letí ptáci". Pak seběhli dolů a přímo přes loď kostela se mezi publikem přemisťovali na pódium pod oltářem. Odměnou jim byl mohutný potlesk. A stejně velký je čekal i na závěr, při přesunu zpět a odehrání skladby "Loading" a koledy "Narodil se Kristus Pán". Zrní si sobě i svým příznivcům nadělili v kostele sv. Šimona a Judy krásný předvánoční dárek.

Ještě před tím ale kostel hostil dva další umělecké bloky. Těsně před Kladeňáky to byl půlhodinový set Václava Koubka, který přítomným mimo jiné popřál, aby jejich slovo bylo slyšet. Aby platilo. Koubek s tahací harmonikou sice sklízel také solidní potlesk, našli se ale i tací, kteří na něj už po patnácti minutách hulákali "už běž pryč".

Tím druhým blokem byla jakási chvilka poezie a mluveného slova, na níž jsem, bohužel, dorazil až někdy kolem sedmé. Tedy pozdě. A tak jsem slyšel jen autorské čtení Jakuba Čermáka a slam poetry Bohdana Bláhovce. Bylo docela zajímavé, poslouchat jeho provokativní verše jako "Ó Pane na nebi, bisexuální podstaty, ty jsi já a já jsem ty" nebo "Slovo Boží dneska zní jako slovo zboží", případně "Ó Kriste, pokud nejsi gay, tvé knihy kupuji přes eBay".

Vraťme se ale k hlavním hvězdám večera. Kluci ze Zrní měli koncept dvouhodinové koncertu velmi pěkně promyšlený. Byli si vědomi atmosféry, kterou prostory kostelu dodávají, a tak ji jen nechali rozvinout dál pěknými světly. Když zpívali "dej si pozor na les, ať tě nespolkne hýkal, hýkal a rudý vřes", zbarvily se stěny kostela do barvy vřesu a nahoře na stropě jako by do toho tancovaly zeleno-žluté bludičky.

Vyprodaný a pěkně vytopený kostel hrál všemi barvami, což jako by pozorovaly sochy svatých pěkně z výšky. A možná i v úctě k nim muzikanti vyškrtli ze setlistu aktuální kontroverzní singl "Ježíšek". Vánoční atmosféra nebyla narušena, Honza Unger navíc nezapomněl všechny ubezpečit o tom, že Ježíšek i Mikuláš jsou.

Vánoční koncert kapely Zrní, která kromě svých písní zařadila i cover od Václava Koubka "Pojď blíž", byl krásný. Ta atmosféra kostela, která na nás po celou dobu dýchala, působila na posluchače zas o něco jinak, než když se hraje v klubu. A i když nebyl, zvlášť v zadní části kostela, zvuk úplně excelentní - v takovémto prostoru by jedem očekával fantastickou akustiku, leč ty zvukově plné skladby jako "Rychta" nebo "Pokraj" zněly docela zastřeně, jak v oparu normálního klubu - vlastně to tolik nevadilo. Kostel udělá hodně. Sám za sebe.

Když se kapela loučila, Honza Unger poznamenal, že se s těmi, kterým se to líbilo, rádi uvidí zase v roce 2014. S těmi ostatními spíš až v roce 2015. Myslím, že s velkou většinou se kluci potkají už příští rok.

Poznámka: Fotky jsou pořízené jen mobilním telefonem, neboť nebyly udělovány fotopasy.