^A Z ^Hmicest mých ^Gpo světě se ^Gvracím moje ^Dlásky^D v botách ^Gz Mexika a v ^D/F#blůze z Valen^Emicie^D jež se ^Gpřimyká jak ^Gprsty světlo^Dvlásky^A k mojí ^Emihrudi tam kde ^Emitemně srdce ^Abije Sklenku z Place Pigalle a snítku manzanity jak jen pršelo jak hořely mi líce bylo přetěžké v slova změnit city a všechny krásy světa vplést do pohlednice ®: ^A Včera ^Dnavečer mne ^Gobjímala ^Ažena^{D, D, A} ale ^Dznělo to jako když^G potápí se ^Aloď^A a pak ^Dzmizela^D a ^Gs ní barva nepromě^Anna^A kde se ^Gskrýváš družko ^Ghadů krásná prý ^Dneznámá^D snad ^Gv sklepích Stalin^Ggradu ^Gv bílých ^Dzdech Ala^Ama? ^A Jen ^Gpojď^G Z cest mých po světě se vracím zase domů plný tequily od Tehuantepecké šíje sám a opilý a nepodobný tomu kdo si čechrával svá pírka ironie Křížek z kláštera tam na Athoské hoře srdcem v Cles a duší ve španělské botě kdy mi nesmírné a nenechavé moře je jen průvodčím vší touhy po životě Včera navečer jsem zamknul na petlici to že nikomu nic není do mé samoty jen jedna píseň pořád cloumá okenicí tenkrát v krčmě v Nikopoli nebo snad v Samaře mi ji voják s bílou holí vykřičel do tváře Bude noc - Amiens se barví dozlatova píšu o loďkách na slavné řece Sommě přitom netuším zda veškerá ta slova nejsou jen pochybnosti o tobě a o mně A ty?