EHřála nás křídla vran
a padal déšť šarlaAtán
a vítr se Hsmál,
když jsem Ají zpíEval.
DZpíval jsem jí písně o svých válEkách,
Dzlatých palmách v hájích SoEdomy,
Astarých láskách, mladých ProvensálEkách,
o Asvém svědoHmí.
Za palisádou kopců svítí Smyrna,
je noc jako od Michelangela,
krásná jako ty, i tak mírná,
jako já probdělá.
Zůstaň ještě se mnou paní z pouště,
ať neoněmím žízní na dunách,
nic mi nedaruj, nic neodpouštěj,
jen mírni můj strach.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.