V temném sklepení, v záři pochodní
skrýváš se před výkonem moci.
Nevěříš ve štěstí, ani ve spasení,
věříš jen temnému plášti noci.
Jen osud ví, co s tebou bude až přijde den,
zatím si necháš zdát o žhavých klínech žen.
Rozděláš oheň, jehož dým hmyz odpudí
A štěkot psů tě brzy ze sna probudí
Dezertére!
Už nikdy ...
Už nikdy!
S neznámem před sebou, s četníky za zády
doufáš, že projdeš bažinou.
Stále na útěku, útěku z armády
zlou, nenávistnou krajinou.
Už nikdy nevemeš pušku do svých dlaní,
nikdy se neozbrojíš žádnou zbraní.
Už nikdy nezamíříš na bratra svého,
už nikdy netrefíš se přímo do černého
Dezertére!
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.