Jan Nic - Deníčku, já mám jedničku!
8.2.2016, Praha - Vysočany
Můj milý deníčku,
já dostala jedničku,
úplně v životě první.
Od teď žádnou jinou,
už nebudu línou,
do dlaní si pluvni – řekla jsem si.
R1: Od teď bude ze mne,
šprtka jak se patří,
ať učitelka zhebne,
jestli mi dá za tři.
Jestli mi dá kouli,
tak to nepřežije,
a s pořádnou boulí
se před školou zlije.
Můj milý deníčku,
co když už jedničku
letos nestihnu?
Co když se mi daří,
jenom takhle v září,
když k těm čtyřkám tíhnu. I řekla jsem si.
R2: Taťka vždycky v obchodě,
když kupoval si strojek,
říkal, že jsou v pohodě,
i holky bez trojek.
Že mu ani nevadila
holka s čtyřkama,
hlavně když prý věděla,
co dělat s nohama.
Můj milý deníku,
nemám to já kliku,
dostala jsem za pět.
Když to zvládnu dále,
tak se budu v sále
na maškarním stydět.
Taťka mi za to natříská,
a bude nadávat,
mezi tím mě vyliská,
a pak mě pošle spát,
asi už tu jedničku
nikdy nebudu mít,
Tak můj milý deníčku,
končí i deník.
Od té doby měla ona,
jedničky jak primadona,
v zahradě růžového slona
a vyznamenání spousta.
Jedniček na prodávání,
teď je spokojenou paní,
myslí už i na vdávání,
a vůbec nestloustla.
Jediná potíž,
byla totiž,
že neměla kliku
a psala do deníku.
Jan Nic
🌟
(148 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.