Jogurt v tísni
Praha, 17.5.2012, 00:00 - 00:39
Sedím si takhle v lednici,
na sobě hliníkovou čepici
a zkouším žít ještě dál,
podemnou je jen regál.
Vedle mě prohnilá paprika,
žárovka, co nad náma bliká
při otevření dveří,
mou výdrž už nikdo nezměří.
Ležím vedle vysočiny,
už jsem od ostatních jiný,
už mě sžírají bakterie,
v mém tělém to stále žije.
Zevnitř mě to kouše,
jen kelímek mě drží pohromadě,
salát v plastovém rouše,
zase je ze mě ve své náladě.
Po době spotřeby mám,
jsem na to tak strašně sám.
Majitel jel k moři,
celý život se mi boří.
Co je mi na plat,
že mám velké kousky ovoce,
když budí mě vlastní smrad,
a nenajdu už svého otce (kupce).
Jsem jogurt a nechali mě tady
ztratil jsem všechny zdravé vnady,
plíseň místo smetany,
podemnou trvanlivé margaríny - ramy.
Udělám cokoli
jen ať mě ty mikrobi nebolí
je to jak nasypat do rány hrst soli
ta bollest mě prostě do zítřka skolí.
Vedle sladkosti dělají cukrbliky,
v mrazáku se mi smějou houskové knedlíky
a smích červené papriky
co začala vedle mě od píky.
Než se vrátí z dovolené,
zbudou z nás v lednici enem
věci které se vyhodí,
housenky už kolem nás chodí
spokojené.
jako jogurt umírám,
ze vnitř se sám
sebe sžírám
rodím se jako plísně zázemí,
proto divně končí píseň akordem Emi.
R: Tak jsem toho v tísni,
že pokrytý jsem plísní
úzkostí se sžírám
pomalu umírám.
Jan Nic
🌟
(148 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.