V proutěném křesle bubnujš do opěradla
kytka ve váze v tom rytmu ze stolu spadla
prstenem do taktu bubnuješ s.o.s.
z koberce sbíráme střeby a černý bez
Učím se zůstat přítelkyní sama sobě
káva je hustá a kuchyní už voní oběd
po víně najdeš mě líénou a ospalou
z postele padáme za pusou nedbalou
távydadá...
stačí si sáhnout na okenní rámy duší
sny hlavou táhnou, v nich vidíme se nazí v buši
po zebře chodíme za ruku každý sám
co sme si, to sme si, nemám tě, kde tě mám
Za kostky do hry vrženi jsme do ulice
alea iacta est čteme si z učebnice
sekáme společně manželskou latinu
hřeju se na slunci, ty sedíš ve stínu
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.