D4Čekal jsem sDám u roD4/6zcestí cDest,
Hmi13v kapse tabák, vítr a prach,
v duši Gmaj7spáleniště jak po bitvě pláň
F#mi13a v očích slzy, co spí na řasách.
Já D4tolik věřDil, že D4/6lidi jsou fDér
a Hmi13vlastně Hmi4byl jsem posledHminí,
posleGmaj7dní mohykán, co líže se z ran,
když F#mi13srdce náhle zlobou zkameA4ní.A7GZačaruj, můj Emi7anděli, veksl přehDoďD4/6, D, D4/6,
ať Gmůžem dojít tam, Emi7kde jsme chtěli A4být.A
Z pGřístavu nám Emi7dávno vyplula lDoď,D4/6, D, D4/6
loď jEmi7ménem láska a co vGíc můžeš mít, můžeš mDít.
Jen hořící šíp ti zasvítil tmou,
to já ho tenkrát vystřelil,
abych dostal, co chci a tebe snad měl,
stejnou jak dřív, tak nač bych tě bil.
Víš, zlo seje zlo a může se stát,
že se to vrátí jednou zpět,
už dobře to vím, že odejdeš s ním,
z tvé náruče jak orel jsem zas vzlét.
Začaruj, můj anděli ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.