Závidím trochu kašpárkům s rolničkou Baví si klidně publikum písničkou A mívají na svých zápěstích při hraní provázky, co je před peklem ochrání Závidím loutkám ten jejich jistý krok Mé otázky pálí v hlavě jak horký grog Kdy uvěřím že jsme řízení ze shora? Kdy vírou jak pluhem strach z konce rozorám? To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí Kdo ví zda loutky přemýšlí o ráji Když v temnu skříně na moly žehrají Možná že věří na rajskou truhlici Kde kašel z prachu netřese bránicí Kde v nových barvách rozkvetou kostýmy Kde v bílém rouše s knoflíčky zlatými Aby byl čerstvý včelí vosk pro všecky Stará se pánbů pan Matěj Kopecký To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí Buď rád, že neznáš směr vlastních provázků Netrap se pořád pro tu svou otázku Co když už dávno nemíří nahoru? Co když se ztrácí v hlíně tvých úhorů? Co když už nejsou bílé spíš zčernalé? Z takové pravdy člověk má namále! Lepší je věřit v hodného loutkáře Který ti hříšky z košile odpáře. Jak se nám hraje? Kdo nám asi nedovolí zakopnout, spadnout z okraje? Jak se nám cinká? Když nás nikdo neposlouchá, snad nad hlavou jedno ucho je? Jak se nám zpívá? Kdo nám vlastně nasype slova za zuby? Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí? Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?