1. Kdo vDí, proč mi pEořád v uších zvoní,
jestli dGozvím se, kdo na mě vzpomínDá.
Můj sen, stádo poplašenejch koní,
možná máma, možná milá proklíná.
®: Jsem nEmi7a cestě ven a v hospodě zdám se
jen kdDyž končí den, pak zaháním v dálce
mý svEmi7ědomí zlý, co nade mnou s tmou vyhrávDá,
jsem nEmi7a cestě ven a u čáry bílý
mě skDelety aut vezou co chvíli
nEmi7a jinej flám a do jinejch míst, nežli znAám.
= 1.
*: CEmi7o už jsem zkazil a co rozmetal jsem zA7as,
to stDěží napravím,
všEmi7em blízkým ublížit co nejmíň chtěl bych včA7as,
Emi7i když se léta nesnažA7ím.
= 1.
®:
= 1.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.