Byl jsi tak záhadný, snad ses mi pouze zdál, byl jsi tak zábavný, od moře vítr vál. Pak přišlo krátké loučení, náhoda, jarní proud, kolik má léto dní, tak dlouho máš prý plout. Slyš lodi, někde v dáli, která zpívám S.O.S., dlaně, co v tanci hřáli a ta ústa, kde jsou dnes. Nech jí plout, uvěř snům, poslouchej prosbu mou. Bouří, tmou, ke břehům otáčej lodí svou. Rackové vzdálení vědí, kde plavky jsou, víru i žárlení k lodi ať odnesou. Můj námořníčku nejsi sám, kormidlo otáčej, už nápěv tanga znám, znovu mně v tanci hřej. Slyš lodi, někde v dáli, která zpívám S.O.S., dlaně, co v tanci hřáli a ta ústa, kde jsou dnes. Nech jí plout, uvěř snům, poslouchej prosbu mou. Bouří, tmou, ke břehům otáčej lodí svou. Slyš lodi, někde v dáli, která zpívám S.O.S., dlaně, co v tanci hřáli a ta ústa, kde jsou dnes. Nech jí plout, uvěř snům, poslouchej prosbu mou. Bouří, tmou, ke břehům otáčej lodí svou. Nech jí plout, uvěř snům, poslouchej prosbu mou. Bouří, tmou, ke břehům otáčej lodí svou.