Dešťové kapky padají tmou
a já nevím náhle
pod kterou zůstal jsem stát
Cítím jen dlaně hřát
A muž který uctíval vodu
měl pořád na stole plnou misku
deště
A v zimě bral na sebe podobu sněhu
a podobu mraku
ve tmě
A muž který uctíval jahodu
měl pořád červené tváře
a špičkama prstů se namáčel v barvě
rozlité po stole ráno
při východu slunce
Dešťové kapky padají tmou
a já nevím náhle
pod kterou zůstal jsem stát
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.