Jan: Ko mangela le devles bo les hin kamiben sa, te nadžanes madara jof bičavela, andro drom kaj hino báro kamiben, hóó. Markéta: A já bloudím ve světe, kde za pravdu se soudí, jenom s pravou láskou nezabloudím, protože mi ukáže kam jít. Jan: Dikhes sar tut nakhamel, so šhaj tut kheres terdžuves zorales. Spolu: Igen la khames džanes tu sa, igen la khames džanes tu sa. Markéta: Já uzavírám ho kvůli trápení, které prožívám, když láska v něm není. Jan: O jilo man palate dukal, džanav hoj hini but shukar, oj penel hoj nakapel pale, kaj te aven dživas jekhetane, so kerava le devles mangava. Te nakames, sa so del ča tuke bičhavelas, andro kamiben ča pačiv tu ča dehas, dikhes andro da baro meriben, hóó. Markéta: Můj a tvůj svět rozpojí, pravá láska naše lži odzbrojí a vysvobodí srdce mé, co bylo v nich uvězněné. Já uzavírám ho kvůli trápení, které prožívám, když láska v něm není. Jan: Me tut khamav čaje, me tut khamav čaje, me tut khamav čaje, me tut khamav čaje. Markéta: Cítím jenom zklamání, tohle nás proklíná, odcházím od iluzí, ať láska začíná, oba nás napíná. Jan: Džanes kamiben, khames la buter, džanes čačipen, ča la nadochudes. Markéta: Já uzavírám ho kvůli trápení, které prožívám, ó, jéé. Jan: Khamav tut.