Ó, o, o ... Je sobotní ráno a přichází k nám táta a s ním přítel čas. Ten nosívá k nám jenom hudbu a zpěv a do maminejch očí jas. Koukám, že můj bratr bere klarinet a ukulele zahálí. Dám sestře a vám dám jen radu, co znám, jen tak se nuda zahání. Co jen koukáš, taky zpívej, vždyť to znáš, tak se přidej k nám. Teď si broukáš, potom hřímej, nudu znič v rytmu bubnů a dál. Jsou blízko vás noty, co k srdci jdou, frak si k nim nemusíš brát. Zpívej rád a začni hned s námi hrát a nezpívej si vůbec v moll. Ó, o, o ... Ovšem, když táta tleskne do dlaní, víme, že ne náhodou, vrznou housle, já hned trhnu smyčcem vpřed, sólo mé je záhadou, Můj brácha řek, že spolkne klarinet trávu, když uslyší růst. Berte klidně tuhle lež, je jak Petřínská věž, dnes můzy asi mají půst. Co jen koukáš, taky zpívej, vždyť to znáš, tak se přidej k nám. Teď si broukáš, potom hřímej, nudu znič v rytmu bubnů a dál. Jsou blízko vás noty, co k srdci jdou, frak si k nim nemusíš brát. Zpívej rád a začni hned s námi hrát a nezpívej si vůbec v moll. Co jen koukáš, taky zpívej, vždyť to znáš, tak se přidej k nám. Teď si broukáš, potom hřímej, nudu znič v rytmu bubnů a dál. Jsou blízko vás noty, co k srdci jdou, frak si k nim nemusíš brát. Zpívej rád a začni hned s námi hrát a nezpívej si vůbec v moll. Zpívej rád a začni hned s námi hrát a nezpívej si vůbec v moll.