Když jdou děti spát, jak zhasíná den, já dveře zamykám a za nic nešla bych ven. Protože číhá tam bytost pohádková, to ti povídám, lásku mi vyznává. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, pohádkové krásy je mu asi málo. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, marně kolem bloudí, ach, to by tak hrálo, v lásce smůlu má. Bloumá po okolí, kytky háže mi sem, má turban nachový a modré oči jak len. Škoda, že je to jen bytost pohádková, je to tak, ne jinak a lecos se stává. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, pohádkové krásy je mu asi málo. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, marně kolem bloudí, ach, to by tak hrálo, v lásce smůlu má. On kolem chodí, potom chvíli postojí, ptáš se proč rodičů mých se nebojí. Já tiše sedím, hřeji čaj a hledím ven, jen máte stejné spáry, ten jako ten, láká mě ven. Jakmile kouše moje síla, vůle už je ta tam, já podlehnu té lásce, dobře se znám. A možná právě teď už ráda ho mám, věřím pohádkám, proto neodolám. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, než-li bude ráno. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, teď už máš vyhráno, já chci být jen tvá. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, než-li bude ráno. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, teď už máš vyhráno, já chci být jen tvá. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, než-li bude ráno. Ali-ba-ba, Ali-ba-ba, vydrž ještě chvíli, teď už máš vyhráno.