Takto opuštěn sešel jsem až dolů k řece
takto zaskočen dlouho jsem u ní stál
teče proud a já stojím na zesláblých nohou
její proud teče a můj nemá kam dál
K ní se snáší nářky ptáků z oblaků
v ní si smáčím rány a mísím s ní svou krev
Jindy jsem slíbil, že už se k ní nevrátím
vzpomenu její tělo jen za deštivých nocí
Slzy jak déšť stékají kolem zarudlých očí
všechno mizí, jen ona zůstává
K ní se snáší nářky duší z oblohy
v ní si smáčím rány a topím v ní svůj hněv
už tolikrát, nadarmo
už kolikrát, naprázdno, bezvýsledně
Její břehy se kymácí pod mými kroky
Z jejího hladkého klína čiší chlad
Jednou tě obejmu, vím, že mi nebudeš bránit
Sestoupím ze tvých břehů a nechám se unést
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵