Na svíci se dělal oharek
zašuměl hlas Aznavoura
po stehně se sklouzl rozparek
za sklem křídlem ozvala se můra
Fotka z cesty na Mount Everest
nad ní na zdi Egon Schiele
tvé dlaně se chytly za pelest
do teď v paměť navždy vrytá chvíle
A takhle já tu o nás dvou sním
mlčky hladím prázdno ve vlasech
zatím co ty trávíš noc s ním
já zkouším zda bych znovu v uších tvůj hlas nezaslech
Splynuly ručičky hodinek
jako my a pak tma řídla
zvlhlých rtů se dotkl polibek
mrzout kohout rozepjal svá křídla
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.