Obyčejný Svět
Jednoho deštivého čtrvtku jsem přišel domů a najednou měl pocit, že tě slyším slyším mluvit, rozsvítil jsem, zapnul televizi a rádio, pořád se nemůžu zbavit pocitu, že tu jsi. Co se vlastně stalo? Někdo by řekl, že jsem se zbláznil. Kde je život, ve kterém se vyznám? Pryč
Nebudu plakat pro včerejšek, to byl jen všední svět, nějak ho zase musím najít, půjdu si svou cestou, směr - obyčejný svět a naučím se ho překonávat.
Vášeň nebo snad náhoda tě přiměly říct: Pýcha nás netozdělí. Teď je pých a pryč, nechala mě tu s prázdnotou v srdci. Co se mi to přihodilo? Někdo by řekl, že jsem se zbláznil. Kde jsi lásko, když tě nejvíc potřebuji? Pryč
Nebudu plakat pro včerejšek, to byl jen všední svět, nějak ho zase musím najít, půjdu si svou cestou, směr - obyčejný svět a naučím se ho překonávat
Plakáty podél silnic vypovídají o utrpení a o žalu, bolestné současnosti a opmíjené budouctnosti, vedle zpráv o svaté válce a svatých potřebách, jsou ty naše žaly nicotné.
Nebudu plakat pro včerejšek, to byl jen všední svět, nějak ho zase musím najít, půjdu si svou cestou, směr - obyčejný svět a naučím se ho překonávat
Každý svět je můj
Každý svět je můj
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.