Proč musím lhát, že mě tohle všechno baví a proč musím hrát Když o mym pláči nikdo neví Tak jako Mohamed u hory stojí a ani krok už nemůže dál A tichý a důstojný pomník Přesně tak si občas připadám jak startovní výstřel co mine svůj cíl a obrovský požár A po něm jen dým stožár ve větru Co v půli se láme poslední trosečník Co už pohřbil všechny své známé a prach z dlouhé cesty Co sfoukne ho vítr a pláč ve tvejch očích Na kterej neznám metr A dlouhý prázdný ticho Při kterým i nádech bolí Už unavenej herec ujímá se novejch rolí Vim, že někdy nemá smysl Hledat klíče od vězení A slepeckou hůl Chtít brát si na řízení A řikat dokola ano Když všichni řikaj ne A když přijde ráno čekat, že se tě tma zastane