Se sladkou bolestí sleduješ unesené dítě,
kdysi jsi chtěla zapomenout
Je to skvělá příležitost pro polibek plný vůně
Nechává tě postrádat ho víc, než domov...
Miluješ ho, miluješ ho mnohem víc,
miluješ ho, a nedokážeš tomu zabránit
Miluješ ho, tolik ho miluješ,
a nikoho jiného, nikoho...
Popel ochozů, poslední oblouk milenců,
nikdy ses nechtěla zaplést
Bylo to všechno tak jasné,
Způsob, jakým jsi sledovala jeho pohyby,
když kráčel temnotou tvého pokoje...
Miluješ ho, tolik ho miluješ,
a nikoho jiného, nikoho...
A v těchhle popínavých rostlinách se všichni správní kluci utopí,
přes hvězdy plné kráterů až do nejtemnější mysli,
pak ho při něžném ranním rozbřesku ztratíš,
ten kluk tady byl, a odešel...
Miluješ ho, tolik ho miluješ,
a nikoho jiného, nikoho
Miluješ ho, miluješ ho mnohem víc,
miluješ ho a marně se snažíš odolat...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.