Svítá, cesta už končí dál není kam jít
Tichý ráno, rozestláno pod stromem teď má
Svítá, sesedá z koně chce se jí pít
Proč se stmívá, když je ráno, je tak unavená
Démon jí v obětí hýčká
Do snů jí přízraky zvou
Zívá a těžknou jí víčka
Kůň cválá
Spánek se do očí vkrádá
Stíny jí hladí a lžou
V černém se nevěsta vdává
Kůň cválá
Rytířka raněná ránem
Pod strom si lehá chce spát
Údy jí těžknou jak kámen
Kůň cválá
Raněná rytířka v trávě
Možná se neprobudí
V nejdelším ze snů teď právě
Kůň cválá
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.