Smrt
Miluju pocit, když se vznášíme
Sledujeme tak malý svět pod námi
Miluju sny, když přemýšlím
O bezpečí v oblacích u svého okna
Divím se, co nás udržuje tak vysoko nahoře
Je to láska, která se skrývá pod těmito křídly?
Když najednou spadneme, měl bych vykřiknout
Nebo zůstat potichu a držet
Svou pusu, když pláču?
Tak vystrašený ze smrti
Pokouším se uklidnit, ano
Ale strach mě neopouští
Ano, tento strach mě neopouští
Miluju klid nočního času
Když se slunce ponoří do mrtvolného moře
Cítím tlukot svého srdce, když se snažím uniknout
Smyslu času, který mě dohání
Obloha se jeví jako cesta
Ale kdo rozhoduje, který směr si vybereme?
Když lidé proplouvají do říše snů
Zavírám své oči a mé ruce se třesou
Spatřím další den?
Kdo o tom vůbec rozhoduje?
Představuju si svůj vlastní hrob
Protože strach mě neopouští
Ano, tento strach mě neopouští
Nevznáším se dole ani nahoře
Divím se, kdy spadnu na zem
Bude se zem pod mým tělem třást
A probudí to vaše spící srdce?
Zachvěje to hvězdami na měsícem ozářeném nebi?
Vytáhne to slzu z vašich chladných očí?
Budu žít na pravé straně a spát na levé
A to je důvod, proč všechno musí být láska nebo smrt
Ano, tento strach mě neopouští
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.